# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1730/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1730/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:4.US.1730.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 7. 2018
- Datum zveřejnění: 2. 8. 2018
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: bezdůvodné obohacení, odůvodnění, pozemek
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1983 Sb., § 238 odst.1 písm.d

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelka podala včas ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí; namítá, že jimi bylo porušeno stěžovatelčino ústavní právo vlastnit majetek a právo na spravedlivý proces podle čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod.

Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil napadeným rozhodnutím rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 1. 10. 2014, č. j. 10 C 41/2009-354, jímž bylo žalované (stěžovatelce) uloženo zaplatit žalobci (vedlejšímu účastníkovi) 29 554,50 Kč s příslušenstvím, což je částka představující bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku parc. č. X1 v katastrálním území Teplice, na kterém stojí dům číslo popisné X2 ve vlastnictví stěžovatelky. V období od 1. 12. 2006 do 30. 6. 2008 tímto způsobem stěžovatelka užívala bez právního důvodu část pozemkové parcely vedlejšího účastníka, a za to je povinna vydat mu bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného.

Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání stěžovatelky odmítl, protože z hlediska dovolacího řízení jde o bagatelní spor a proti rozsudku odvolacího soudu není dovolání přípustné, neboť jím bylo přisouzeno plnění v podlimitní výši 29 554,50 Kč.

Pro rozhodnutí Ústavního soudu je zejména podstatné, že v předmětné kauze jde o spor o zaplacení tzv. bagatelní částky, v němž není přípustné dovolání, a zásadně nemůže být opodstatněná ani ústavní stížnost. Bagatelní spory, zpravidla jen pro výši částky, o kterou se v nich jedná, nemohou svým charakterem dosáhnout ústavněprávního rozměru - v tom nelze spatřovat odepření spravedlnosti, ale vůli zákonodárce projevenou v příslušném ustanovení procesního předpisu, které vylučuje z dovolacího přezkumu určité typy sporů. Ve výjimečných případech může i bagatelní věc pro svůj mimořádný kvalitativní nebo kvantitativní charakter odůvodňovat zásah Ústavního soudu - což však není případ souzené věci.

Stěžovatelka jen vyjadřuje svoji nespokojenost s rozhodnutím odvolacího soudu, který ji odsoudil k zaplacení bezdůvodného obohacení (navíc v bagatelní výši). Ústavní stížnost žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci neobsahuje a sama nespokojenost stěžovatelky s rozhodnutím odvolacího soudu nemůže odůvodňovat kasační zásah Ústavního soudu.

Ústavní soud není oprávněn v další instanci přezkoumávat závěry obecných soudů - taková role mu nepřísluší. Napadená rozhodnutí jsou přesvědčivě odůvodněna, závěry v nich obsažené srozumitelně vysvětleny, a proto podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1730/18-1)