# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 173/97

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 173/97
- ECLI: ECLI:CZ:US:1997:4.US.173.97
- Typ rozhodnutí: Nález
- Datum rozhodnutí: 2. 10. 1997
- Datum zveřejnění: 15. 10. 2007
- Předmět řízení: K pojmu "jednoduchý případ"
- Klíčová slova: soud/rozhodování bez jednání
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2; 531/1990 Sb., § 1 odst.1; 563/1991 Sb., § 37 odst.1; 99/1963 Sb., § 250f

## Právní věta

Za jednoduchý případ ve smyslu ustanovení § 250f o. s. ř.
nelze považovat věc, kdy jiný krajský soud, než soud, jehož
rozhodnutí bylo napadeno ústavní stížností, zabývající se stejnou
právní otázkou, dospěl ke zcela opačnému závěru.

## Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 1997, čj. 28
Ca 1/96-10, se z r u š u j e .

## Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému
rozsudku Městského soudu v Praze, zamítajícímu žalobu stěžovatele
proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 26. 10.
1995, čj. 1729/12/95, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti
rozhodnutí Finančního úřadu Praha - západ ze dne 13. 6. 1994, čj.
12839/22, o uložení pokuty podle § 37 odst. 1 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatel mimo
jiné uvádí, že tímto rozsudkem bylo zasaženo do jeho ústavně
zaručeného práva vlastnit majetek podle článku 11 Listiny
základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť mu byla
uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši Kč 200 000,--, kterážto
povinnost však může být uložena toliko na základě zákona a v jeho
mezích. Finanční úřad, který pokutu uložil, však není oprávněn
podle již citovaného ustanovení zákona o účetnictví tak učinit.
Současně poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 27. 11. 1996, čj. 10 Ca 402/96-27, v němž
tento soud, zabývající se stejnou právní otázkou, dospěl ke zcela
opačnému závěru. Z uvedených, jakož i dalších důvodů, navrhuje
proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Městský soud v Praze ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 1997 mimo
jiné uvedl, že v projednávané věci neposuzoval kompetenci
finančních orgánů podle poznámky č. 9 uvedené v zákoně č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ale za
dostatečné zmocnění finančních orgánů k ukládání pokut podle § 37
citovaného zákona považoval dikci ustanovení § 1 odst. 1 zákona
ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Odlišný
právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích, vyslovený
v rozsudku ze dne 15. 11. 1996, sp. zn. 10 Ca 281/95, vychází ze
stanoviska, že je nutné výslovné zmocnění finančních orgánů
k ukládání pokut podle zákona o účetnictví a kompetenční
ustanovení § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb. nezvažuje.
Z těchto, jakož i z dalších důvodů, navrhuje proto zamítnutí
ústavní stížnosti.

Vedlejší účastník Finanční ředitelství v Praze poukázal ve
svém vyjádření ze dne 6. 8. 1997 na věcnou příslušnost finančních
úřadů k ukládání pokut podle zákona o účetnictví.

Z obsahu spisu 28 Ca 1/96 Městského soudu v Praze Ústavní
soud zjistil, že v projednávané věci rozhodl tento soud bez
nařízení jednání s poukazem na ustanovení § 250f o. s. ř. Ústavní
soud již v několika nálezech vyslovil, že rozhodnutí v daňových
a obdobných věcech zpravidla za jednoduchý případ považovat nelze,
jak je tomu i v projednávané věci, a to také s přihlédnutím
k tomu, že jiný krajský soud, zabývající se stejnou právní
otázkou, dospěl ke zcela opačnému závěru. Tím, že ve věci
nenařídil jednání, porušil tedy Městský soud v Praze stěžovatelovo
ústavně zaručené právo zakotvené v článku 38 odst. 2 Listiny.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti, aniž
by zkoumal věc samu, podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadený rozsudek
podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 2. října 1997

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-173/97-97)