# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 172/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 172/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:4.US.172.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 2. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod, důkaz/volné hodnocení, konfiskace majetku
- Dotčené předpisy: 12/1945 Sb., čl.; 143/1947 Sb., čl.; 229/1991 Sb., § 9 odst.4; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 24. března 2003 obdržel Ústavní soud ve lhůtě, dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí pozemkového úřadu, na základě kterého nebyly vydány nemovitosti, uvedené v tomto rozhodnutí, paní E. P.
Při shromaždování podkladů k rozhodnutí byl, na výzvu Ústavního soudu, zaslán spis, vedený ve věci u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Ca 114/2001. Z něj se podává, že stěžovatelka podala proti shora označenému rozhodnutí Městského soudu v Praze rovněž dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (č. l. 50), o kterém nebylo doposud rozhodnuto.
Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002, ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.
Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatelka podala souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona, a jako takovou ji odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona, aniž by vyzval stěžovatele k odstranění vad podání.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-172/03-03)
