# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1465/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1465/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.1465.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 7. 2009
- Datum zveřejnění: 29. 7. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 2 odst.5

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů (vydaná v jeho trestní věci) s tvrzením, že jimi byl dotčen v ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Porušení tohoto práva stěžovatel spatřoval v nepřiléhavém hodnocení důkazů, a to při současném tvrzení, dle něhož z provedených důkazů nelze usuzovat na obecnými soudy vyvozené skutkové závěry. Namítl, že tyto nepřímé důkazy byly hodnoceny tendenčně v jeho neprospěch a netvoří logický uzavřený řetězec důkazů, na základě něhož by mohl být odsouzen. V této souvislosti odvolacímu soudu dále vytýkal, že oproti soudu nalézacímu své úvahy opírá o "důkaz prověrkou vysvětlení", jím kvalifikovaný jako neodkladný úkon a tedy procesně použitelný důkaz. Uvedené stěžovatel považuje za nepřípustný zásah do svých ústavních práv, pro jehož odstranění navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z dnes již ustálené judikatury se podává, že Ústavní soud se necítí být, to z důvodu ex constitutione daných mezemi ústavněprávního přezkumu [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Do těchto myšlenkových operací, resp. jejich konečného výsledku v podobě od nich odvislého konkrétního rozhodnutí, zasahuje pouze potud, pokud zjistí extrémní exces při realizaci důkazního procesu spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku těchto orgánů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další).

Tento případ ve věci stěžovatele shledán nebyl; ba naopak skutkové závěry obecnými soudy učiněné (ohledně jeho jednání) jsou v rámci vázanosti pravidly logiky řádně odůvodněny, mají kontextuální přesvědčivost a nevykazují mezery. Uvedené konsekvence ve skutkové oblasti posléze možno obdobně vztáhnout i k nevyhovění důkazním návrhům stěžovatele (srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 733/01, III. ÚS 569/03, IV. ÚS 570/03, II. ÚS 418/03). Stanoviska obecných soudů ve skutkové oblasti nevykazující prvky svévole lze takto považovat za ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR.

Ohledně námitky stěžovatele týkající se kvalifikace neodkladného úkonu, resp. otázky procesní použitelnosti předmětného důkazu, se Ústavní soud ztotožňuje s náhledem nalézacího soudu, že nejde o procesně použitelný důkaz (na přiléhavý obsah odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 8. října 2008 č. j. 18 T 98/2006-689, s. 12, lze pro stručnost odkázat). Odvolací soud (neměnící skutkový základ věci) ve svém velmi pregnantním odůvodnění na tento důkaz odkázal toliko nad rámec ostatních relevantních důkazů. Z pohledu procesu a jeho spravedlnosti jako celku napadená rozhodnutí (čemuž konvenují jejich vlastní rozhodovací důvody) pod aspektem ústavně zaručených základních práv i bez tohoto důkazu obstojí, pročež uvedená vada nezaložila důvod ke kasaci rozsudku odvolacího soudu (srov. přiměřeně kupř. usnesení sp. zn. II. ÚS 359/05, IV. ÚS 468/05, IV. ÚS 568/05, IV. ÚS 679/05, nález sp. zn. III ÚS 191/06).

Vycházeje z tohoto posouzení stížnostních námitek Ústavní soud stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1465/09-1)