# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 141/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 141/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:4.US.141.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 3. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: byt/vyklizení, legitimace/aktivní
- Dotčené předpisy: 40/1964 Sb., § 710, § 713

## Text rozhodnutí

IV. ÚS 141/03

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. S. a Š. S., zastoupených Mgr. Ing. T. V., advokátem, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, čj. 28 Cdo 1746/2002-110,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2003 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, čj. 28 Cdo 1746/2002-110, kterým byly zrušeny předcházející rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Pardubicích a věc byla vrácena posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení.
Stěžovatelé tvrdí, že Nejvyšší soud ČR napadeným rozsudkem porušil jejich právo na spravedlivý proces a na ochranu vlastnického práva, zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Ústavní soud rozhoduje pouze o pravomocných rozhodnutích obecných soudů resp. jiných orgánů veřejné moci, která jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilá zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod (§ 72 odst. 1 zákona), za podmínky, že se jedná o konečná rozhodnutí ve věci, po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona). V daném případě stěžovatelé budou mít po vydání nového rozhodnutí k dispozici opravné prostředky, a teprve až po jejich vyčerpání se mohou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, budou-li k tomu mít ústavněprávní důvody. Z uvedených důvodů Ústavní soud nepožadoval odstranění vady podání, spočívající v chybějící plné moci pro právního zástupce.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. března 2003

JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-141/03-03)