# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1359/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1359/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:4.US.1359.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 4. 2012
- Datum zveřejnění: 9. 5. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: legitimace/aktivní, žaloba/na určení, dovolání/otázka zásadního právního významu
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 449/2001 Sb.; 512/1992 Sb.; 99/1963 Sb., § 80 písm.c, § 237 odst.1 písm.c

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.
Ústavnímu soudu byl dne 13. 4. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.
Stěžovatelé, členové Myslivecké společnosti Svatobořice-Mistřín, se v řízení před obecnými soudy domáhali určení, že oprávněným uživatelem práva myslivosti v honitbě Svatobořice - Mistřín jsou žalobci, členové Myslivecké společnosti Svatobořice - Mistřín, dále se domáhali výroku, dle něhož žalovaný č. 2 není oprávněným uživatelem práva myslivosti v honitbě Svatobořice - Mistřín a konečně že výpověď nájemní smlouvy pro výkon práva myslivosti ze dne 11. 3. 1996 daná žalovaným č. 1 je neplatná. Nalézací soud žalobu s uvedeným žalobním petitem zamítl s odůvodněním, že na určení nebyl prokázán naléhavý právní zájem. Ke shodným závěrům pak dospěl i soud odvolací a dovolací.

Dle náhledu stěžovatelů nemůže obstát konstatování obecných soudů, že v dané věci nebyl prokázán naléhavý právní zájem. Stejně tak nesouhlasí se zpochybněním své aktivní legitimace k vedení předmětného soudního řízení. Za zcela zcestné považují stěžovatelé tvrzení obecných soudů, podle nichž uznání neplatnosti výpovědi z nájemní smlouvy nemůže na právním postavení žalobců nic změnit. Stěžovatelé jsou členy Myslivecké společnosti Svatobořice - Mistřín, která je řádně registrovaná, je vlastníkem nemovitostí a prostřednictvím myslivecké společnosti mohou okamžitě vstupovat do právních vztahů. Zákonným účelem určovací žaloby je odpovědět na otázku, zda určité právo existuje či nikoliv. Jestliže soud tvrdí, že k porušení práva či právní povinnosti již došlo, lze to vykládat i tak, že soud uznal, že právo existovalo a bylo porušeno. Obecné soudy se nezabývaly otázkou platnosti, resp. neplatnosti výpovědi ze smlouvy o nájmu. Stranou byla též ponechána otázka náhrady škody za dobu sedmi let, po kterou nemohli stěžovatelé realizovat své právo myslivosti.

III.
Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí obecných soudů z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelů neshledal.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti, nikoliv "běžné" zákonnosti. Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva. Zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen v případě, že shledá současně porušení základního práva či svobody. Ústavní soud tedy není jen další přezkumnou instancí v řízení před obecnými soudy (čl. 83 Ústavy ČR).

Po přezkumu ústavnosti řízení i napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že obecné soudy se pečlivě zabývaly argumenty stěžovatelů a přesvědčivě se s nimi vypořádaly. V odůvodnění svého rozhodnutí podrobně vyložily, s odkazem na zákonnou úpravu a svou judikaturu, z jakých důvodů neshledaly v návrhu stěžovatelů otázku zásadního právního významu. Pokud se stěžovatelé s tímto právním názorem neztotožňují, nezakládá to samo o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti. Ústavní soud tak neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Mají-li stěžovatelé za to, že v záhlaví usnesení Nejvyššího soudu byl uveden nesprávný počet žalobců, resp. dovolatelů, jedná se zde o práva zmíněné M. K. a nikoli jejich.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1359/12-1)