# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1351/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1351/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:4.US.1351.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 5. 2012
- Datum zveřejnění: 24. 5. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení, odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 142, § 151 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, podle obsahu stížnosti v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu (stěžovatelem ve stížnosti zřejmě omylem označeného jako Okresní soud v Ostravě) ve výroku o nákladech řízení. V odůvodnění své ústavní stížnosti, v zásadě shodně jako v jeho předcházejících ústavních stížnostech, obsáhle oponuje závěrům obecného soudu, jehož postup při rozhodování o nákladech řízení považuje za svévolný, jeho rozhodnutí za nepředvídatelné, přičemž uvádí řadu argumentů, včetně poukazu na hmotněprávní úpravu týkající se postoupení pohledávky a na příslušnou procesní úpravu, obsahující pravidla rozhodování o nákladech řízení s důrazem na výdaje, které při svém podnikání vynakládá, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1.008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené.

V posuzovaném případě, stejně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil z týchž důvodů, které již uvedl v rozhodnutích sp. zn. I. ÚS 1175/12, IV. ÚS 1093/12, na jejichž odůvodnění pro stručnost stěžovatele odkazuje. Týkají se shodné problematiky posouzení účelnosti nákladů řízení na rozdíl od nálezu sp. zn. I. ÚS 3923/11, na nějž stěžovatel poukazuje, řešícího problematiku aplikace ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., kteréžto ustanovení v dané věci použito nebylo.

Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1351/12-1)