# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1347/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1347/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:4.US.1347.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 6. 2007
- Datum zveřejnění: 10. 7. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
- Klíčová slova: výkon rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 2 odst.3, čl. 4 odst.1; 120/2001 Sb., § 36 odst.4

## Výrok

Ústavní stížnost a návrh na zrušení § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

## Odůvodnění

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále stěžovatelka tvrdí porušení zásady rovnosti v právech vyplývající z čl. 1 Listiny a porušení čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR.

Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy všech instancí, které jejich vydání předcházelo, není třeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že v důsledku nejednotnosti rozhodovací praxe obecných soudů v otázce výkladu ust. § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. došlo k diskriminaci stěžovatelky ve srovnání s ostatními subjekty nacházejícími se ve stejné nebo srovnatelné situaci. Stěžovatelka považuje výklad cit. ustanovení soudy v jejím případě za nepřípustně rozšiřující. Dovozuje, že jí na základě takového výkladu byly uloženy povinnosti nad rámec stanovený právním předpisem. Nesprávné právní posouzení potom dle názoru stěžovatelky vedlo k tomu, že se nemohla účinně domáhat svých práv před soudem a bylo tak porušeno její právo na spravedlivý proces. Dále stěžovatelka nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, že její argumentace uplatněná v dovolání neobsahovala otázku zásadního právního významu.

Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka v minulosti podala několik obsahově srovnatelných ústavních stížností, ve kterých byla použita prakticky totožná argumentace. Ústavní soud se touto argumentací zabýval a jeho závěry jsou podrobně rozvedeny např. v rozhodnutí ve věci sp.zn. II.ÚS 688/06, dále sp.zn. IV.ÚS 728/06 nebo sp.zn. IV.ÚS 83/07. Vzhledem k tomu, že posuzovaná ústavní stížnost nepřináší z tohoto hlediska nic nového, je na tomto místě možno na výše citovaná rozhodnutí odkázat, neboť plně dopadají i na tento případ.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti nelze pak stěžovatelku považovat za osobu oprávněnou k návrhu na zrušení § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. [§ 43 odst. 2 písm. b), § 64 odst. 1 písm. e) a § 74 zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1347/07-1)