# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 132/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 132/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:4.US.132.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 4. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: legitimace/procesní
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 172 odst.1, § 174 odst.3

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel uvádí, že odpor proti platebnímu rozkazu v předmětné věci podal včas, neboť mu byl doručen dne 15. 5. 1998, nikoli již dne 13. 5. 1998. Pokud tedy došlo k odmítnutí stěžovatelova odporu pro opožděnost, porušily obecné soudy svými rozhodnutími jeho ústavně zaručená práva, takže je nucen se domáhat jejich zrušení.

Z obsahu spisu 23 C 207/97 Obvodního soudu pro Prahu 1 Ústavní soud zjistil, že napadenými rozhodnutími byl odmítnut stěžovatelem podaný odpor pro jeho opožděnost a z tohoto důvodu, i když Obvodnímu soudu pro Prahu 1 došlo podání žalobce o zpětvzetí žaloby proti stěžovateli, nepřiznal tento soud tomuto projevu žalobce procesní účinnost. Z obsahu podání o zpětvzetí žaloby ze dne 1. 6. 1998 je patrno, že jeho důvodem bylo uzavření mimosoudní dohody mezi žalobcem a stěžovatelem o vzájemném vyrovnání jejich nároků, a to s odkazem na ustanovení § 585 a násl. občanského zákoníku. To Ústavní soud ostatně zjistil i z dohody o narovnání, uzavřené dne 1. 6. 1998 mezi žalobcem a stěžovatelem, v níž se stěžovatel zavázal zaplatit žalobci polovinu požadované částky s tím, že poté žalobce vezme žalobu zpět. Již konstatovaná dohoda o narovnání uzavřená po vydání platebního rozkazu a po podání odporu proti platebnímu rozkazu stěžovatelem představuje však zánik dosavadního závazku, nahrazeného závazkem novým, vyplývajícím z narovnání. To vše tedy znamená, že i případné doručení platebního rozkazu teprve dne 15. 5. 1998 by v projednávané věci postrádalo vzhledem k již konstatovanému zániku původního závazku, na jehož podkladě byla podána žaloba, jakoukoli právní relevanci. Jinými slovy, vzhledem k uvedenému postrádá ústavní stížnost v projednávané věci jakoukoli funkci.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jsou podle názoru ústavního soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. dubna 1999

JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-132/99-99)