# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1277/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1277/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:4.US.1277.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 6. 2012
- Datum zveřejnění: 13. 6. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení, zpětvzetí návrhu, řízení/zastavení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 96 odst.2, § 146 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 6. 4. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Usnesením okresního soudu došlo k zastavení soudního řízení, v němž se vedlejší účastník řízení domáhal na stěžovateli vyklizení nemovitosti. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nemovitost vyklidil, vzal žalobce žalobu zpět, s čímž žalovaný souhlasil. O nákladech soudního řízení rozhodl okresní soud tak, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8.053,- Kč. Stěžovatel se proti nákladovému výroku odvolal, načež krajský soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil a uložil stěžovateli k úhradě náklady odvolacího řízení ve výši 960,- Kč.

Stěžovatel ve svém návrhu brojí proti procesnímu postupu obecných soudů, jímž mělo dojít k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. V době rozhodování nalézacího soudu bylo soudní řízení přerušeno a bylo v něm pokračováno, aniž by bylo vydáno rozhodnutí o pokračování v řízení. Stěžovatel byl soudem pouze vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí, s tím, že nevyjádření bude považováno za souhlas. Samotné zpětvzetí nebylo stěžovateli doručeno a on sám se k věci nevyjádřil. Stěžovatel nevěděl, že je v návrhu na zpětvzetí tvrzeno, že nemovitost vyklidil.

III.

Ústavní stížnost není důvodná.

Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo- -li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal.

V projednávaném případě vyšel Ústavní soud především z výslovného tvrzení stěžovatele, podle něhož se odvolal pouze do výroku o nákladech řízení. Jeho námitky stran procesních pochybení nalézacího soudu jsou tak v řízení před Ústavním soudem bezpředmětné, neboť stěžovatel nevyužil dobrodiní odvolání. I přes výše uvedené nelze dle náhledu Ústavního soudu spatřovat v procesním postupu nalézacího soudu pochybení, jež by zakládalo zásah do jeho základních práv a svobod. Ze zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, nevyplývá pro obecné soudy povinnost zaslat protistraně kopii zpětvzetí návrhu. Jedná se toliko o procesní úkon, jímž bere navrhovatel svůj návrh zpět. Stěžovatel nezpochybňuje, že by o tomto úkonu protistrany nebyl informován. Proti zastavení přerušeného soudního řízení nelze ničeho namítat, neboť obecné soudy musí při zachování práv účastníků řízení postupovat v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti řízení. Navíc stěžovatel ve svém návrhu netvrdí, že by mu bylo jakkoli bráněno v přístupu ke spisu a že by se s jeho obsahem nemohl seznámit.

Závěrem Ústavní soud podotýká, že z předmětné ústavní stížnosti vyplývá, že otázkou pro stěžovatele stěžejní jsou jemu k úhradě uložené náklady soudního řízení, které však nepřesáhly bagatelní částku 10.000,- Kč. Ústavní soud v minulosti opakovaně judikoval, že tyto částky nejsou schopny zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelů.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1277/12-1)