# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1232/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1232/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:4.US.1232.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 4. 2014
- Datum zveřejnění: 30. 4. 2014

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavnímu soudu bylo dne 1. dubna 2014 doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení svého základního práva na spravedlivý přezkum a na přístup k soudu.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Stěžovatel ve svém podání nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Pokud podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepis ústavní stížnosti advokátem, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu, není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z více než pěti set ústavních stížností, resp. desítek opakovaných výzev Ústavního soudu k odstranění vad návrhu v předchozích navrhovatelem podaných návrzích, je navrhovateli známo, jaké jsou formální požadavky spjaté s podáním návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6, a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech
předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, soudkyně zpravodajka shledala důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítla.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1232/14-1)