# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 120/94

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 120/94
- ECLI: ECLI:CZ:US:1994:4.US.120.94
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 8. 1994
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 16. 8. 1994 podání navrhovatele označené jako "žádost na přezkoumání 1) správného výkladu a uplatnění dekretu prezidenta v případě odsouzení otce V.P., včetně jeho retroaktivní účinnosti, 2) ústavnosti dekretů prezidenta a jejich uplatňování v souladu s mezinárodními úmluvami a právem". K tomuto podání byla přiložena kopie rozsudku Mimořádného lidového soudu v Praze ze dne 4. 10. 1946, čj. Ls I 1101/46, z něhož plyne, že V.P. byl uvedeným rozsudkem uznán vinným zločinem proti státu podle § 3 odst. 1 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. 6. 1945 číslo 16.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.

Podle § 74 citovaného zákona může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo Mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

I kdyby bylo možno podání navrhovatele - které nemá náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu pro návrh na zahájení řízení - považovat za ústavní stížnost, nelze navrhovatele považovat za osobu oprávněnou k jejímu podání, a to s ohledem na to, že je synem odsouzeného V.P., a nebyl tedy on sám účastníkem řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Protože pak ve smyslu ustanovení § 74 citovaného zákona může fyzická osoba podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu pouze spolu s ústavní stížností, je třeba v daném případě navrhovatele také považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání návrhu na zrušení kteréhokoliv z dekretů prezidenta. Byl proto z uvedených důvodů jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., aniž by byl navrhovatel soudem vyzýván k odstranění formálních vad jeho podání.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-120/94-94)