# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1186/15 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: IV.ÚS 1186/15 - ECLI: ECLI:CZ:US:2015:4.US.1186.15.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 13. 8. 2015 - Datum zveřejnění: 2. 9. 2015 - Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně - Klíčová slova: dobré mravy, promlčení - Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 3 ## Výrok Ústavní stížnost se odmítá. ## Odůvodnění V ústavní stížnosti navrhl stěžovatel zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi došlo k zásahu do jeho základních práv podle čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 17. 3. 2010 č. j. 26 C 228/2008-132, ve znění doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 13. 7. 2010 č. j. 26 C 228/2008-147, uložil žalované Komerční bance, a. s., povinnost zaplatit stěžovateli 630 000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 1 705 000,- Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výrok III. až V.) a o povinnosti stěžovatele zaplatit státu doplatek soudního poplatku za změněný žalobní návrh (bod VI. výroku). K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze napadeným rozsudkem (v pořadí druhým, poté, co byl rozsudek odvolacího soudu ze dne 24. 2. 2011 č. j. 29 Co 417/2010-175 dovolacím soudem zrušen a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. až V. a rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení. Městský soud v Praze (dále též "odvolací soud") v napadeném rozsudku při posuzování důvodnosti stěžovatelem vznesených námitek konstatoval, že za situace, kdy je zřejmé, že žaloba byla podána na základě vypracovaného znaleckého posouzení, kterým bylo provedeno ocenění zhodnocení nemovitosti v důsledku prací provedených stěžovatelem, který si tak byl schopen obstarat nezbytné informace a svůj nárok v průběhu řízení přizpůsobil závěrům jiného znaleckého zkoumání, neobstojí jeho námitka, že bez své vlastní viny neznal výši nároků, které mu přísluší. K námitce stěžovatele, že žalovanou vznesená námitka promlčení odporuje dobrým mravům, odvolací soud především uvedl, že § 3 občanského zákoníku platí i pro výkon práva vznést námitku promlčení. Odvolací soud dále zdůraznil význam individuálního posuzování otázky, zda v konkrétní situaci je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, a to s přihlédnutím k rozhodným okolnostem panujícím na straně osob, které jsou v závazkovém vztahu. Z okolností daného případu odvolací soud neshledal žádné důvody pro závěr, že by námitka promlčení vznesená žalovanou, která od počátku negovala nárok žalobce, byla v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele ústavní stížností napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 o. s. ř. Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení ve věci netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak napadená rozhodnutí, tak i procesní stránka jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy. Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatele i obsah napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud především konstatuje, jak již dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví, na níž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených ostatními soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho kompetence je dána pouze v případě, kdy by napadeným rozhodnutím orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod zaručených normami ústavního pořádku. Podstatou ústavní stížnosti je pouhá polemika stěžovatele s právními závěry soudů ohledně aplikace § 3 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k námitce promlčení vznesené žalovanou. Podle přesvědčení Ústavního soudu jsou napadená rozhodnutí řádně a nikoliv svévolně odůvodněna, odkazy na judikaturní prostředí jsou přiléhavé. Ústavní soud není povolán k tomu, aby stěžovateli opětovně připomínal (již výše uvedené) úvahy a konstatování především odvolacího soudu. Usuzuje, že stěžovatel se jej snaží postavit do pozice další soudní instance, která bude reflektovat jeho výtky, jež odvolací soud přesvědčivě vysvětlil a Ústavní soud nepovažuje za nutné k tomu cokoliv dodávat. Ústavní soud uzavírá, že v předmětné věci jde pouze o výklad a aplikaci podústavního práva, které ústavněprávní roviny nedosahují. Jak je zřejmé, Ústavní soud neshledal porušení stěžovatelem vytýkaného práva na spravedlivý (řádný) proces. Civilní soudy zaujaly v souladu se zásadou nezávislosti soudní moci právní názor, který má oporu ve skutkovém stavu. Svá rozhodnutí patřičně odůvodnily a uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Skutečnost, že soudy svá rozhodnutí opřely o právní názor, se kterým se stěžovatel neztotožňuje, sama o sobě důvod k ústavní stížnosti nezakládá. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 3200/2011-205 neposuzoval, neboť jde toliko o mezitímní kasační rozhodnutí, po kterém následovala rozhodnutí, která stěžovatel také napadl a jimiž se Ústavní soud zabýval. Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1186/15-1)