# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1082/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1082/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:4.US.1082.07.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 9. 2007
- Datum zveřejnění: 4. 10. 2007
- Dotčené předpisy: 337/1992 Sb., § 55b

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se navrhovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla narušena její ústavně zaručená práva.

Navrhovatelka jako právnická osoba spojená se společností Steinel Elektronik GmbH & Co. KG, se sídlem v SRN, podala dodatečné přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 1999, 2000 a 2001. Učinila tak poté, co finanční orgány SRN dospěly k závěru o neoprávněném transferu peněžních prostředků do ČR ve prospěch stěžovatelky. V důsledku tohoto zjištění došlo ke zpětnému převodu peněz a následném zdanění v SRN. Stěžovatelka se s ohledem na uvedenou situaci a i s ohledem na mezistátní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, domáhala dodatečnými daňovými přiznáními snížení daně z příjmu.

Finančním úřadem ve Frýdlantu byla ve všech případech stanovena dodatečná daň ve výši 0,- Kč. O opravných prostředcích rozhodovalo Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, které všechna odvolání zamítlo. Následně vydal Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci spojené usnesení ze dne 31. srpna 2006, č.j. 59 Ca 117/2005-42; č.j. 59 Ca 118/2005-41; č.j. 59 Ca 119/2005-43; a č.j. 59 Ca 120/2005-44, kterým z procesních důvodů zrušil napadená rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem.

Finanční ředitelství v Ústí nad Labem rozhodlo nově o odvolání stěžovatelky napadenými rozhodnutími shodně tak, že dodatečný platový výměr se ruší z důvodu uplynutí lhůty pro vyměření daně podle ustanovení § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka ve svém podání uvedla, že ústavní stížnost podala z důvodu procesní opatrnosti, neboť se obává, že její nová správní žaloba bude odmítnuta jako res iudicata.

Navrhovatelka podrobně popsala okolnosti, které vedly k vydání vadných rozhodnutí a uvedla, že sice došlo, z důvodu prodlev na straně českých správních orgánů, k projití lhůty podle § 47 zákona o správně daní a poplatků, určení této lhůty však bylo nesprávně určeno v rozporu s mezistátní smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Takovým postupem mělo dojít ke zkrácení navrhovatelky v jejich právech zaručených v čl. 2 odst. 2 a 3, v čl. 4 odst. 1 a v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ústavní soud si k věci ověřil průběh řízení před správním soudem a zjistil, že navrhovatelka podala správní žaloby, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, pod sp. zn. 59 Ca 55/2007; sp. zn. 59 Ca 56/2007; sp. zn. 59 Ca 57/2007; a sp. zn. 59 Ca 58/2007. Účastník tohoto řízení, Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, podalo dne 18. června 2007 návrh na přerušení řízení o správní žalobě s ohledem na návrh navrhovatelky na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství. Přezkumné řízení bylo zahájeno u Ministerstva financí ČR pod č.j. 7445/07-1200, a doposud nebylo ukončeno. Poslední Ústavnímu soudu známý úkon je žádost Krajského soudu v Ústí nad Labem o spis Ministerstva financí ČR.
Za daného stavu věci proto předložený návrh posoudil jako podaný předčasně. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuelních věcech je v ČR vybudována především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících řízení. Pravomoc Ústavního soudu směřuje vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována.

Navrhovatelce tedy přísluší právo, jehož také využila, domáhat se nápravy v rámci řízení ve správním soudnictví. Teprve poté, co takové řízení bude ukončeno, budou vyčerpány veškeré procení prostředky a podání k Ústavnímu soudu bude přípustné.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná jestliže stěžovatel nevyčerpal veškeré procení prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv přiznává. Jak z výše uvedeného vyplývá, existují procesní nástroje, způsobilé napravit naříkané vady přímo v rámci probíhajícího řízení před správním soudem.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1082/07-2)