# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1053/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1053/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.1053.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 5. 2009
- Datum zveřejnění: 29. 5. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.

Návrhem podaným osobně dne 24. 4. 2009 se LUKOP, spol. s r. o., (dále jen "stěžovatelka" případně "žalobkyně") domáhala, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen "kasační soud") ze dne 30. 1. 2009 o zamítnutí kasační stížnosti byl porušen čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen Ústava").

II.

Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Žalobkyně se domáhala soudního přezkumu zákonnosti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 10. 10. 2006 o zamítnutí jejího odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Znojmě ze dne 1. 12. 2005 na daň z příjmů právnických osob ve výši 398.720 Kč za zdaňovací období roku 2004.

Dne 28. 3. 2008 Krajský soud v Brně (dále jen "nalézací soud") žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Dne 30. 1. 2009 kasační soud kasační stížnost žalobkyně jako nedůvodnou zamítl (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti (výrok II.) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (výrok III.).

III.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka zrekapitulovala dosavadní průběh řízení před finančními orgány a správními soudy, opakovala svoji argumentaci před nimi uplatněnou a polemizovala s jejich rozhodnutími.

IV.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným.

Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí kasačního soudu (stejně jako jemu předcházející rozhodnutí nalézacího soudu) je v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněno a nepřípustné ústavněprávní konsekvence, jež stěžovatelka vyvozuje, dle přesvědčení Ústavního soudu nezakládá. Z toho důvodu postačí na obsah jeho odůvodnění coby ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování nevykazující prvky svévole odkázat (čl. 82 odst. 1 Ústavy). Zevrubná odůvodnění rozhodnutí správních soudů dostačujícím způsobem reagují na všechny výhrady stěžovatelkou předestřené. Opakovat to, co již správně bylo těmito rozsudky řečeno, považoval by Ústavní soud za formalistické.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1053/09-1)