# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 98/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 98/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.98.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 10. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Klíčová slova: trestný čin, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 246; 141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených výroků soudu s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Litiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a čl. 95 Ústavy. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy obou stupňů nesprávně vyložily a aplikovaly ustanovení § 246 tr. zákona (obchodování se ženami) a v něm obsažený pojem "do ciziny" a poukázal na snahu zákonodárce v tomto směru rekodifikovat trestní zákon, k čemuž však dosud nedošlo. Poněvadž odvolací soud zrušil výrok soudu I. stupně o vině trestným činem kuplířství podle § 204 odst. 1, odst. 3 písm. b) a výrok o uloženém trestu, navrhl vydání předběžného opatření, jímž by Obvodnímu soudu pro Prahu 2, případně soudu odvolacímu bylo uloženo neukládat úhrnný trest za skutek obsažený ve výroku, který je předmětem ústavní stížnosti.
Předseda senátu Městského soudu v Praze k obsahu stížnosti poukázal na odůvodnění usnesení ze dne 14. listopadu 2001, obsahující vyjádření ke všem námitkám vzneseným stěžovatelem.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 3 T 81/96 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2001 zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Soudy obou stupňů v rozhodnutích o jeho vině trestným činem obchodování se ženami postupovaly v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. řádu, a pokud jde o použití § 246 odst. 1, odst. 2 písm. a) a c) tr. zákona a výkladu pojmu "zlákání do ciziny", lze odkázat na vyčerpávající odůvodnění stížností napadeného usnesení odvolacího soudu. Pro úplnost k námitce stěžovatele - o údajné disproporci obsahu § 246 tr. zák. a snaze zákonodárce toto ustanovení rekodifikovat - je třeba dodat, že z obsahu důvodové zprávy k návrhu novely trestního zákona nevyplývá, že by se tato týkala skutkové podstaty označeného trestného činu ve vztahu k pojmu "zlákání do ciziny."
S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, a proto v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-98/02-02)