# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 972/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 972/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:3.US.972.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 10. 2007
- Datum zveřejnění: 12. 11. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: byt, důkaz/volné hodnocení, nájem, smlouva
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 451, § 663, § 35 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatelé se cestou ústavní stížnosti domáhali zrušení výše označeného rozsudku s tím, že se postupem a rozhodnutím soudu cítí dotčeni v právu zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázali na své přesvědčení, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo překvapivé, nebyla jim dána možnost na změnu právního posouzení reagovat a tak i reálná možnost účastnit se řízení před odvolacím soudem. Uvedené proto také považují za jednání v rozporu s § 6 občanského soudního řádu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku bylo zjištěno, že odvolací soud opodstatněně potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byli žalovaní, nyní stěžovatelé, zavázáni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 237.900,- Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení, když vycházel z jeho skutkových zjištění o vlastnických vztazích k označené nemovitosti, o ujednáních týkajících se jejího užívání, práv a povinností uživatele mj. při převodu uživatelských práv na jinou právnickou či fyzickou osobu, jakož i o tom, že žalovaní užívali byt v předmětné nemovitosti bez právního důvodu a za dobu od května 2000 do května 2002, kdy za jeho užívání neplatili, se nesporně bezdůvodně obohatili. Za označenou dobu stěžovatelé uhradili oprávněnému pouze 26.100,- Kč, bezdůvodně se tak obohatili na úkor vlastníka nemovitosti částkou 237.900,- Kč, když hodnota měsíčního plnění by činila 11.000,- Kč. Nutno dodat, že na uvedeném závěru nemohlo nic změnit ani to, že soud I. stupně hodnotil smlouvu, uzavřenou mezi původním vlastníkem a společností, která později jednala s žalovanými, jako smlouvu o nájmu ve smyslu § 663 a násl. občanského zákoníku a další pak jako smlouvu podnájemní s tím, že zánikem nájemní smlouvy (tj. k 9. 11. 1994) zanikl také vztah podnájemní, přičemž odvolací soud smlouvy shledal neplatnými - bylo spolehlivě zjištěno, že žalovaní užívali byt od 9. 11. 1994 bez právního důvodu, od května 2000 do května 2002 za užívání řádně neplatili a bezdůvodně se tak obohatili. Lze dodat, že v rozhodnutí ze dne 28. 6. 2007 č. j. 33 Cdo 2393/2007-121, které předložili stěžovatelé a jímž Nejvyšší soud České republiky dovolání jako nepřípustné odmítl, dovolací soud mj. poukazuje na obsah svých rozhodnutí, v nichž se zabýval výkladem právního úkonu podle § 35 odst. 2 občanského zákoníku a interpretací jeho obsahu při použití zákonných výkladových pravidel. Na obsah odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2006 č. j. 64 Co 283/2006-111 a odůvodnění usnesení dovolacího soudu lze v dalším odkázat, když zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, shledán nebyl.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-972/07-1)