# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 774/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 774/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:3.US.774.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 3. 2014
- Datum zveřejnění: 27. 3. 2014
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 243e odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2014, napadá stěžovatelka rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 25 Cdo 4209/2011-247, jímž dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2011 č. j. 44 Co 38/2010-230 s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a v tomto rozsahu vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Občanskoprávní spor v této věci je veden proti žalovanému Karlu Pravcovi u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 10 C 45/2007.

Návrh na zrušení výše označeného rozsudku stěžovatelka odůvodňuje údajným porušením čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Dříve, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí zkoumat, jestli jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že ústavní stížnost je zčásti, a to v rozsahu zrušujícího výroku rozsudku dovolacího soudu, ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Z petitu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka napadá výše označený rozsudek dovolacího soudu v celém rozsahu. Nebere přitom v úvahu, že zrušením rozsudku odvolacího soudu ve všech jeho výrocích s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a vrácením věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení, není splněna podmínka uvedená v ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, tedy nejedná se o konečné pravomocné rozhodnutí. Za situace, v níž řízení v této věci nekončí, ale pokračuje, bude mít stěžovatelka dostatek možností vznášet své námitky a argumenty v pokračujícím řízení tak, jak to činí v ústavní stížnosti.

Pokud jde o výrok pod bodem I a) rozsudku odvolacího soudu, který zůstal rozsudkem dovolacího soudu nedotčen, jde o den prodlení, v jehož rozsahu vzala stěžovatelka svoji žalobu zpět, takže rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem v této části zrušen a řízení zastaveno. Protože se v tomto rozsahu, s ohledem na procesní úkon stěžovatelky (částečně zpětvzetí návrhu), nemůže jednat o porušení jejích základních práv nebo svobod, odmítl Ústavní soud tuto část ústavní stížnosti jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelky odmítl zčásti podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti podle § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jako návrh nepřípustný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-774/14-1)