# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 732/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 732/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.732.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
- Klíčová slova: clo
- Dotčené předpisy: 13/1993 Sb., § 75 odst.1 písm.a bod, § 75 odst.1 písm.1; 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 2 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně č. j.
29 Ca 180/99-39, ze dne 6. listopadu 2000, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že se rozhodnutím soudu cítí dotčen na právech, jež jsou zaručena čl. 90 a 96 odst. 1 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že rozhodnutí, na základě nichž byl zavázán uhradit dodatečně vyměřené clo a daň z přidané hodnoty, považuje za nezákonná, odporující § 75 odst. 1 písm. a) bodu 1. celního zákona.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a) § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Ca 180/99-39 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává v návrhu, shledán nebyl. Jmenovaný soud v souladu s § 249 odst. 2 občanského soudního řádu přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí Celního ředitelství Brno a v odůvodnění svého rozsudku se vypořádal se všemi námitkami žalobce. V řízení a v rozhodnutí se Krajský soud v Brně nedostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, a jak lze konstatovat z odůvodnění rozsudku, nepochybil při aplikaci ustanovení § 65 odst. 1 písm. f), § 66 odst. 1 a § 75 odst. 1 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k hodnocení postupu celních orgánů při určení celní hodnoty dováženého zboží.
S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-732/2000-2000)