# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 711/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 711/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.711.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 1. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: konfiskace majetku
- Dotčené předpisy: 12/1945 Sb., čl.; 2/1993 Sb., čl. 11 odst.1, čl. 36 odst.1; 229/1991 Sb., čl.; 243/1992 Sb., čl.

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000, č. j. 22 Ca 458/99-22, odůvodňovala ústavní stížnost tím, že podle jejího přesvědčení byla porušena práva, vyplývající z čl. 11 odst. 1 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i z čl. 90 a 95 Ústavy ČR. Uvedla, že se soud ve svém rozhodování o uplatněném restitučním nároku opíral pouze o zákon č. 229/1991 Sb. a č. 243/1992 Sb., v platném znění, nevzal zřetel na tvrzení, že k nesprávnému postupu proti jejímu předchůdci došlo nesprávnou aplikací dekretu č. 12/1945 Sb., mělo být rozhodováno o výjimce ve smyslu § 1 odst. 3 tohoto dekretu, poněvadž ten se vůči ČSR neprovinil. Dále poukázala na okolnosti a dobu, kdy mělo dojít ke konfiskaci majetku K. L., který dne 19. srpna 1946 zemřel.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000 zásah do práv, jichž se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Označený soud se ve svém rozhodnutí a vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelkou v návrhu na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Bruntále ze dne 31. srpna 1999, č. j. ROPÚ 5529/99-Tr, a proto lze na ně odkázat. Soud nepochybil při aplikaci zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani při hodnocení postavení navrhovatelek s ohledem na skutečnosti, zjištěné o jejich předchůdci, jehož německou národnost ani ony nezpochybňovaly.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-711/2000-2000)