# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 707/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 707/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.707.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 2. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
- Klíčová slova: smlouva, pokuta
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 11; 40/1964 Sb., § 544, § 545, § 39, § 3

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatelé se cestou ústavní stížnosti, podané ve lhůtě k tomu stanovené, domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. září 2000 (29 Cdo 1589/2000-141) a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2000 (23 Co 123/2000-115). Uvedli, že se jimi cítí dotčeni na právech zaručených čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 90 Ústavy ČR. Vyslovili přesvědčení, že obecné soudy nesprávně hodnotily právní úkon o sjednání smluvní pokuty, učiněný podle § 544 a § 545 obč. zák. jako neplatný, když nedůvodně použily § 3 a § 39 obč. zák.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Z obsahu ústavní stížností napadených rozsudků, zásah do práv, které stěžovatelé v návrhu uplatňují, shledán nebyl. Dovolání stěžovatelů, podané podle § 239 odst. 2 občanského soudního řádu, Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. září 2000 odmítl s tím, že napadený rozsudek odvolacího soudu neměl po právní stránce zásadního významu. V odůvodnění svého rozhodnutí, s jehož obsahem se Ústavní soud ztotožňuje, se vypořádal s námitkami stěžovatelů k aplikaci § 544 odst. 2 obč. zák.- o sjednání smluvní pokuty, § 3 a
§ 39 obč. zák. - o neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Poněvadž nebylo zjištěno, že by se výše označené obecné soudy v řízení a rozhodnutí dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném řízení a hodnocení důkazů nevyhověly žalobě stěžovatelů, uplatňující smluvní pokutu ve výši 3 % z dlužné částky denně, byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, v souladu
s § 43 odst. 2 písm. a) zákona, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-707/2000-2000)