# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 699/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 699/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.699.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
- Klíčová slova: důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6; 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 40 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelé, kteří se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí soudů, odůvodňovali ústavní stížnost tím, že se jimi cítí dotčení na právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a 95 Ústavy ČR. Uvedli, že soud I. stupně je uznal vinnými trestným činem zpronevěry dle § 248 odst. 1, 2 trestního zákona, podané odvolání soud II. stupně zamítl. Podle jejich přesvědčení soudy nezjistily řádně skutkový stav, nevyhověly všem důkazním návrhům a důkazy, které provedly, nesprávně hodnotily. Podrobně tyto námitky specifikovali v odvolání, a proto v ústavní stížnosti na ně stěžovatelé odkázali.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu napadeného rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, a usnesení Krajského soudu v Ostravě zásah do práv, jichž se stěžovatelé dovolávají, shledán nebyl. Soudy obou stupňů se v řízení a rozhodnutí v trestní věci vedené proti stěžovatelům nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, jejich postup při zjišťování skutkového stavu, provádění důkazů a jejich hodnocení byl v souladu s § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu. Odvolací soud se v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, a poněvadž stěžovatelé na tyto námitky poukázali i v ústavní stížnosti, nezbývá, než je na vyčerpávající odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-699/2000-2000)
