# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 684/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 684/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.684.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 4. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda podnikání a volby povolání a přípravy k němu
- Klíčová slova: náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 137, § 142

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Návrhem podaným Ústavnímu soudu osobně dne 23. listopadu 2000 se stěžovatel domáhá zrušení výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. září 2000, č. j.
30 Ca 215/98-23, o úhradě nákladů řízení. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen ve svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl. 26 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Okresního úřadu Brno-venkov, okresního pozemkového úřadu, ze dne 18. září 1998, č. j. PÚ 3440/92-S1/2, vrátil věc k dalšímu řízení, a rozhodl o úhradě nákladů řízení tak, že odpůrce v řízení před obecným soudem je povinen uhradit navrhovateli, takto stěžovateli v řízení před Ústavním soudem, náklady řízení ve výši 68.-Kč. Stěžovatel pak v ústavní stížností namítá nesprávné stanovení výše úhrady nákladů řízení, v níž obecný soud, dle jeho názoru v rozporu s ustanovením § 137 o. s. ř., nepřiznal úhradu "ušlého výdělku za úkony", které "měl a musel" provést v průběhu řízení a které "předcházely soudnímu jednání".
Dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
Krajský soud v Brně při posuzování předmětné věci plně respektoval všechny kautely plynoucí z o. s. ř. pro stanovení výše úhrady nákladů řízení, respektoval příslušná procesní ustanovení a konečně svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, přičemž reagoval na argumentaci, jež je shodná s obsahem ústavní stížnosti. Napadeným rozhodnutím tudíž neporušil ani zákaz libovůle (čl. 2 odst. 3, 4 Ústavy, čl. 2 odst. 2, 3 Listiny) ani základní práva na řádný proces (čl. 36 a násl. Listiny) a nedotkl se ani základního práva dle čl. 26 odst. 1 Listiny (jehož obsah je dán v rámci vymezeném čl. 41 odst. 1 Listiny).
Z těchto důvodů nutno posuzovat návrh stěžovatele na zrušení v ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jejího odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-684/2000-2000)