# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 637/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 637/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.637.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 12. 2005
- Datum zveřejnění: 18. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: obvinění
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 148, § 2 odst.5; 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností podanou dne 5. prosince 2005 domáhá zrušení usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 a Policie ČR blíže označených v záhlaví tohoto usnesení, neboť jimi mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Z obsahu ústavní stížnosti a k ní přiložených rozhodnutí a sdělení Ústavní soud zjistil:

Stěžovatel učinil dne 5. října 2004 Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5 trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu, k němuž mělo dojít v důsledku nedbalého jednání nemocničního personálu. Usnesením Policie ČR, Obvodní ředitelství pro Prahu II, služba kriminální policie a vyšetřování ze dne 29. června 2005 ČTS: ORII-3105/OOK1-2004 bylo podle § 159a odst. 1 tr. ř. odloženo trestní oznámení stěžovatele na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., trestného činu se neznámý pachatel mohl dopustit tím, že svou nedbalostí porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání a tak zapříčinil smrt stěžovatelova syna T. M., hospitalizovaného ve Fakultní nemocnici Motol, který se narodil s vrozenými vývojovými vadami a byl dne 15. 9. 2004 ve Fakultní nemocnici Motol operován a posléze pro dýchací potíže dne 23. 9. 2004 zemřel, přičemž dle vyjádření pitvu konajícího patologa mohlo dojít k pochybením v léčbě.

Proti tomuto usnesení podali stěžovatel a Mgr. L. M., oba zastoupeni advokátem Mgr. Vojtěchem Novotným, stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 17. srpna 2005 sp. zn. 1 Zn 5929/2004 zamítnuta jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Stěžovatelův podnět učiněný prostřednictvím Mgr. Vojtěcha Novotného Městskému státnímu zastupitelství k výkonu dohledu ve smyslu § 12d odst. 1, 2 zákona č. 289/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, nad postupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ve věci výše uvedeného usnesení, byl jako neodůvodněný odložen, o čemž byl stěžovatelův zmocněnec vyrozuměn sdělením Městského státního zastupitelství ze dne 6. října 2005 sp. zn. KZN 4789/2005.

V podané ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že v průběhu přípravného řízení opakovaně upozorňoval orgány činné v trestním řízení na nedostatky řízení, poukazoval na rozpory ve výpovědích svědků, navrhoval provedení výslechů dalších svědků, upozorňoval na nedostatky znaleckého posudku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, které podrobně popisuje a vytýkal znaleckému posudku konkrétní pochybení. Orgány činné v trestním řízení však prý ke konkrétně vytknutým vadám znaleckého posudku nepřihlédly a nijak se nevypořádaly ani s dalšími námitkami stěžovatele ohledně nutnosti doplnit vyšetřování o další důkazy.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat zkoumáním ve věci samé, je povinen posoudit, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řízení o ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Jelikož ústavní stížnost mimo jiné směřuje proti sdělení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 6. října 2005 sp. zn. KZN 4789/2005, které je v ústavní stížnosti označeno jako rozhodnutí, je nutno v tomto ohledu konstatovat, že toto sdělení nelze pokládat za pravomocné rozhodnutí, opatření ani jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, kterým by mohlo být porušeno stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Nelze dovodit, že by konstatovaným sdělením bylo materiálně zasaženo do právní sféry stěžovatele. V tomto sdělení byl stěžovatel informován o tom, že městské státní zastupitelství neshledalo žádné pochybení v postupu státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Pojem jiného zásahu orgánu veřejné moci ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je nutno chápat tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům (svobodám), který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem (výsledkem) řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 62/95 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 4, str. 243).

Ústavní stížnost stěžovatel podal rovněž proti shora označenému usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. V tomto ohledu lze konstatovat, že se jedná o pravomocné rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatel proti tomuto usnesení brojil podnětem ze dne 23. srpna 2005 adresovaným Městskému státnímu zastupitelství v Praze, ve kterém žádal prověření postupu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Je tedy zřejmé, že usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 bylo stěžovateli doručeno nejpozději tohoto dne. Ústavní stížnost přitom byla podána až dne 5. prosince 2005. Šedesátidenní zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti tedy nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.

Pro úplnost Ústavní soud odkazuje na svoji konstantní judikaturu (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 361/96 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, str. 343 a usnesení sp. zn. I. ÚS 84/99 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 14, str. 291), dle které neexistuje ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána. Z čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod lze totiž dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Proto v odložení věci policejním orgánem a následném potvrzení tohoto rozhodnutí státním zastupitelstvím nelze spatřovat porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, jejichž ochrana spadá do kompetence Ústavního soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-637/05-05)