# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 590/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 590/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:3.US.590.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 1. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: řízení/zastavení, poplatek/soudní, lhůta
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 549/1991 Sb., § 9 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. května 1999, sp. zn. 41 Cm 205/99, a Vrchního soudu v Praze ze dne 13. září 1999, č. j.
6 Cmo 289/99-61, s tím, že podle jeho přesvědčení soudy těmito rozhodnutími porušily právo, zaručené mu čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod. Poukázal na nemožnost zaplatit soudní poplatek a na skutečnost, že alespoň jeho část poskytl za něj jiný subjekt, s nímž se na úhradě dohodl. Proto zastavení řízení soudem I. stupně a potvrzení jeho rozhodnutí odvolacím soudem považuje za nesprávné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 41 Cm 205/99 nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává. Soudy obou stupňů vycházely ze zjištění, že soudní poplatek ve výši 197.912,- Kč nebyl navrhovatelem ve stanovené lhůtě zaplacen, o zastavení řízení rozhodly v souladu s § 9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů - o soudních poplatcích.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-590/99-99)