# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 560/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 560/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.560.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 11. 2005
- Datum zveřejnění: 12. 2. 2008
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: trest, vlastnické právo/omezení
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 73 odst.1 písm.c; 141/1961 Sb., § 239

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou, jakož i pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů, jimiž došlo dle § 239 odst. 1 tr. řádu ve spojení s § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. k zabrání věcí ve výroku prvostupňového soudu blíže specifikovaných. K realizaci předmětného postupu na základě těchto ustanovení bylo přistoupeno v důsledku toho, že z důvodu neúčelnosti trestního stíhání ve věci, v níž byly použity v rámci relevantního skutkového děje, došlo k jeho zastavení [§ 172 odst. 2 písm. a) tr. řádu], když v jiné trestní věci byl stěžovatel obviněn pro trestný čin vraždy dle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Stěžovatel namítl dotčení v jeho ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tvrdil, že došlo k nepřiměřenému a nedůvodnému zásahu do jeho vlastnického práva, a to z pohledu zásad spravedlivého procesu i z toho důvodu, že Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodoval dle jeho názoru prostřednictvím podjaté soudkyně. Stěžovatel se domáhal kasace napadených usnesení, přičemž dále předložil Ústavnímu soudu k posouzení i výhrady týkající se trestního řízení, které s předmětným (stěžovaným) rozhodováním nesouvisí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud přezkoumal obsah napadených rozhodnutí, přičemž porušení práv, v nichž se cítí být stěžovatel dotčen, neshledal. Obecné soudy rozhodovaly zcela v intencích § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. za použití § 239 odst. 1 tr. řádu. Stížnostní soud se potom dostatečně vyjádřil i ke vznesené námitce podjatosti. Na napadená usnesení postačí pro stručnost odkázat a připomenout, že při dovolávání se ochrany ústavně zaručených základních práv stěžovatele nutno respektovat a ctít stejná práva druhých. Poukaz na čl. 4 odst. 4 takto není, a to i se zřetelem k čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v jeho věci případný.

Proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-560/05-05)