# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 547/22

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 547/22
- ECLI: ECLI:CZ:US:2022:3.US.547.22.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 6. 2022
- Datum zveřejnění: 29. 7. 2022
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: žaloba/na plnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 202 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatelka se žalobou domáhala zaplacení částky 5 985 Kč s příslušenstvím, jako části neuhrazené pohledávky pohřebného. Pozůstalí (žalovaní) výše uvedenou částku stěžovatelce, z celkové pohledávky ve výši 18 185 Kč, neuhradili, neboť se jedná o částku, kterou vybrala ze společného účtu se zůstavitelem až po jeho smrti. Okresní soud v Hradci Králové žalobu zamítl s tím, že nárok stěžovatelky zanikl započtením.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutí nalézacího soudu s tím, že neprovedl jí navrhované důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu věci.

4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

5. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud mimo jiné konstantně přihlíží k tomu, jak intenzivně jejich eventuální pochybení zasahují do sféry stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní. Je totiž veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Ústavní soud tím zároveň zajišťuje, že se bude moci plně soustředit na plnění své úlohy v rámci ústavního pořádku. Řízení o ústavní stížnosti v případech, kdy se jedná o bagatelní částky, by totiž bezúčelně, v rozporu s principem minimalizace zásahů, vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod.

6. V nyní projednávané věci byl veden spor o částku ve výši 5 985 Kč, tedy o částku, u níž zákonodárce neumožňuje podat ani odvolání. Stěžovatelka namítá porušení procesního základního práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Toto právo však není právem samoúčelným, jeho uplatňování je vždy vázáno na základní právo hmotné (v daném případě právo majetkové podle čl. 11 odst. 1 Listiny), přičemž zásah do tohoto hmotného základního práva je intenzity tak nízké, že mu nelze poskytnout ústavněprávní ochranu, navíc v nyní posuzované věci stěžovatelka porušení čl. 11 odst. 1 Listiny nenamítá.

6. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-547/22-1)