# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 545/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 545/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.545.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 8. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"
- Klíčová slova: důkaz/volné hodnocení, předběžné opatření, dítě, rodiče
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 32, čl. 32; 94/1963 Sb., čl.; 99/1963 Sb., § 132, § 157 odst.2, § 102

## Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

## Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností, jež byla doručena faxem Ústavnímu soudu dne 10. 8. 2002, posléze poštovní přepravou dne 12. 8. 2002, domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi o nařízení předběžného opatření. Krajský soud v Brně jako soud odvolací potvrdil usnesení prvostupňového soudu, kterým bylo nařízeno stěžovateli předání jeho dětí do péče matky.

Stěžovatel je toho názoru, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení jeho základních práv zaručených v čl. 32 odst. 1, odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále vytýká, že obě napadená rozhodnutí nerespektovala čl. 37 odst. 3 Listiny, a proto navrhl, aby Ústavní soud výše uvedená usnesení zrušil.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti podané ústavní stížnosti. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi, sp. zn. 12 Nc 531/99, Ústavní soud kontrolou doručenky zjistil, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 54 Co 101/2002, které je v daném případě právě tím posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 23. 5. 2002. Od tohoto data je nutno počítat šedesátidenní lhůtu, jež je lhůtou procesní. Jelikož ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 8. 2002, je zcela zřejmé, že se tak stalo po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Proto byla ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-545/02-02)