# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 522/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 522/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.522.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 3. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
- Klíčová slova: daň/daňová povinnost, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 4, čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.2; 337/1992 Sb., § 2 odst.3; 587/1992 Sb., čl.

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 221/99-30, jímž dne 30. května 2000 zamítl jeho žalobu, směřující proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě. V žalobě poukazoval na okolnosti, za nichž byl zjištěn v jeho nemovitosti líh a lihoviny a rozhodnutím Finančního ředitelství v Třinci byl dne 25. září 1998, č. j. 58590/98/364921/3319, zaregistrován jako plátce spotřební daně. Podle jeho přesvědčení Krajský soud v Ostravě v označeném řízení nesprávně hodnotil provedené důkazy a porušil tak jeho práva zakotvená v čl. 4, čl. 36 odst. 1, 2 a v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a navrhl, aby byl proto označený rozsudek zrušen.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 221/99, jeho rozsudku ze dne 30. května 2000 a spisu Finančního ředitelství v Ostravě sp. zn. FŘ 7604/150/1999 zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Postup soudu, který nevyhověl žalobě stěžovatele, byl shledán v souladu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu i s ustanovením § 244 odst. 1 a 250i odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud jde o hodnocení zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, postupujícího podle ustanovení § 15, § 24 odst. d) a násl. zák. č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dle § 33 odst. 7, § 12 a § 13 zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak lze odkázat na zcela vyčerpávající a podrobné odůvodnění napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-522/2000-2000)