# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 520/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 520/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:3.US.520.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 3. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: družstvo
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2; 513/1991 Sb., § 373, § 387

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených rozsudků s tím, že je považují za rozhodnutí učiněná v rozporu se zákonem, a proto se jimi cítí dotčeni na svých právech. Poukázali na okolnosti, za nichž bylo rozhodnuto o jejich vyloučení z družstva, na svůj věk a postavení - jako důchodců, přičemž soudy, které důvody podání žaloby nezkoumaly, zamítly žalobu pouze s tvrzením, že byla podána po lhůtě k tomu stanovené. Současně proto navrhli, aby Ústavní soud po zrušení rozsudků soudů vydal i rozhodnutí, kterým prohlásí usnesení členské schůze Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí o jejich vyloučení za neplatné a družstvu přikáže, aby je za členy družstva přijalo.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků bylo zjištěno, že Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů o neplatnost usnesení členské schůze ze dne 3. ledna 1993, kterým byla první žalobkyně vyloučena ze stavebního bytového družstva, a opodstatněně je potvrdil. V rozsudku se vypořádal se všemi námitkami vztahujícími se k důvodům rozhodnutí soudu I. stupně, tj. s během lhůty k podání předmětné žaloby a s jejím skončením, když k rozhodnutí shromáždění delegátů členů družstva o vyloučení došlo 8. prosince 1992, k jeho doručení pak v prosinci 1992 a k podání žaloby až 19. července 2000. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku, obsahující výklad § 373, § 387 odst. 1, § 388 a § 391 odst. 1 obch. zák., účinného do 31. prosince 2000, lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Pokud se stěžovatelé domáhali v další části ústavní stížnosti rozhodnutí, jímž by byla vyslovena neplatnost předmětného usnesení a označenému stavebnímu družstvu uložena povinnost přijmout je za členy družstva, jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušným [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 87 Ústavy České republiky].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-520/03-03)