# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 509/98

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 509/98
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:3.US.509.98
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 3. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí
- Klíčová slova: rodiče
- Dotčené předpisy: 94/1963 Sb., § 31 odst.3; 99/1963 Sb., § 272

## Výrok

Návrh se odmítá .

## Odůvodnění

Navrhovatelka se svým podáním domáhala zrušení výše označených usnesení, jimiž Městský soud v Praze rozhodl dne 17. září 1998 o odvoláních proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ve věcech výkonu rozhodnutí. Uvedla, že soud I. stupně, který vydával předběžná opatření upravující styk otce s nezletilým, rozhodoval bez nařízení jednání, při nařízení výkonu rozhodnutí pak vycházel pouze z tvrzení otce, které ona popírala. Postupem soudu tak došlo, podle jejího přesvědčení, k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když jí byla odňata možnost před soudem jednat. Rovněž odvolací soud při přezkoumávání napadených rozhodnutí vycházel pouze z předložených písemných materiálů, jednání nenařídil a tak ji znemožnil, aby upozornila na změny, k nimž v úpravě styku otce s nezletilým došlo. Odvolací soud také nedostatečně zhodnotil, že stěžovatelka není schopna se domoci přezkoumání rozsahu styku otce s nezletilým v řádném řízení, když v něm soudy nepokračují. Od vydání předběžného opatření uplynula doba tří let a nepochybně došlo ke změně situace. Proto také při výkonu rozhodnutí se měl soud zabývat nejen formální stránkou věci, ale také věcnými námitkami, pro které se styk otce s nezletilým neuskutečňuje v celém předepsaném rozsahu. Poněvadž se soud nezabýval ani postojem samotného nezletilého, vyslovila přesvědčení, že tak porušil jeho práva, zakotvená v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte.
Z obsahu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 17. září 1998, jejichž zrušení se stěžovatelka domáhá, nebyl shledán zásah do práv, kterých se v návrhu dovolává. Odvolací soud přezkoumal postup a rozhodnutí soudu I. stupně, vypořádal se s odvolacími námitkami stěžovatelky za použití ustanovení § 272 a 273 občanského soudního řádu a svá rozhodnutí vyčerpávajícím a přiléhavým způsobem odůvodnil. Pokud se stěžovatelka vyslovila také k průběhu řízení ve věci úpravy styku otce s nezletilým, je třeba uvést, že z návrhu na vydání nálezu je nepochybné, že předmětem podané stížnosti jsou usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. září 1998, týkající se výkonu rozhodnutí dle § 272 a § 273 občanského soudního řádu, nikoliv řízení o výchově a výživě nezletilého či o úpravě jeho styku s otcem.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
S ohledem na uvedená zjištění a citovaná ustanovení zákona o Ústavním soudu byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 1999
JUDr. Vladimír Jurka
předseda III. senátu Ústavního soudu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-509/98-98)