# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 507/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 507/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.507.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/ústavní zdravotnická péče (držení nemocných, toxikomanů, tuláků)

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 23. srpna 2000 podání, v němž stěžovatel poukázal na okolnosti, za nichž byl dne 24. června 2000 zadržen policisty Policie ČR, Obvodního oddělení v Ostravě-Porubě 2. Uvedl, že postup policie považuje za protiprávní, zejména pak jeho převezení na Psychiatrickou ambulanci Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách, za omezení svobody a zásah do jeho lidské důstojnosti a dobré pověsti, tj. do práv, zaručených čl. 10 odst. 1 písm. a) Listiny základních práv a svobod. Zástupce navrhovatele pak uvedl, že by stížnost měla být posuzována podle § 75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když její obsah přesahuje zájmy navrhovatele.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a spisu Policie České republiky, Obvodního oddělení Ostrava- Poruba 2, sp. zn. MROV-1499/P2-2000, bylo zjištěno, že stěžovatel, brojící proti postupu jmenované policie, nepostupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 186/1992 Sb., tj. zákonem o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje povinnosti policistů a také nadřízených vyvozovat mj. důsledky z porušení služebních povinností a o způsobu vyřízení vyrozumět osobou, která oznámení učinila [§ 28 odst. 1, § 29 písm. d) a § 35 odst. 4 cit. zákona]. Za této situace nutno konstatovat, že navrhovatel všechny prostředky k ochraně tvrzeného práva nevyčerpal, přičemž podmínky pro postup podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu shledány nebyly.
Pro výše uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-507/2000-2000)