# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 500/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 500/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:3.US.500.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 6. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod, smlouva
- Dotčené předpisy: 229/1991 Sb., § 8 odst.4

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelé, kteří se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnili ústavní stížnost tím, že podle jejich přesvědčení soudy jako orgány veřejné moci upřely stěžovatelům právo na ochranu majetku, neprojednaly věc nezávisle a porušily tak čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázali na okolnosti, za nichž byla uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí, jak byla stanovena jejich kupní cena a uvedli, že soudy jimi tvrzené skutečnosti ve svém rozhodování nevzaly v úvahu, když smlouvu ze dne 3. února 1966, uzavřenou ohledně pozemků p. č. 109/2 v k. ú. Ch., p. č. 316 v k. ú. Ž. a p. č. 302 v k. ú. D., zrušily.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 9 C 295/93 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. prosince 2001 sp. zn. 9 Co 550/2000 zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Soud II. stupně přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. března 1997 a v souladu s provedenými důkazy a s právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 12. dubna 2000 sp. zn. 24 Cdo 1126/99 je shledal správným, když vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč předmětná smlouva s ohledem na skutková zjištění vztahující se k plnění - k existenci úplaty, byla opodstatněně zrušena. Je třeba dodat, že Nejvyšší soud ČR v rozsudku, kterým dne 12. dubna 2000 zrušil rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 3. července 1998 sp. zn. 9 Co 389/97, přiléhavým způsobem vyložil, při aplikaci § 8 odst. 4 zák. o půdě, právní názor k posuzování bezúplatnosti převodu zemědělských a lesních pozemků s ohledem na skutečnost, zda za ně byla či nebyla poskytnuta úplata, tj. odpovídající protihodnota - s tímto právním názorem se Ústavní soud ztotožňuje.
Pro výše uvedené byl návrh napadající rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. prosince 2001 odmítnut jako zjevně neopodstatněný, ve zbývající části pak jako nepřípustný [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) a § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-500/02-02)