# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 491/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 491/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.491.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 9. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem); základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
- Klíčová slova: clo, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 13/1993 Sb., čl.; 99/1963 Sb., § 132, § 250i, § 157 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, když vyslovil přesvědčení, že bylo zasaženo do jeho práv, zaručených čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 95 odst. 1 Ústavy. Uvedl, že v žalobě u soudu označil rozhodnutí celních orgánů za nezákonná pro nedostatečná skutková zjištění, pro rozpor obsahu spisu a následné nesprávné právní posouzení, jakož i pro vady řízení, jež rozhodnutím předcházela. Soud se, dle jeho názoru, s uplatněnými námitkami nevypořádal, odůvodnění rozsudku je neuspořádané, neucelené, což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Navrhl, aby Ústavní soud zrušil také rozhodnutí příslušných celních orgánů, poněvadž se celního deliktu, pro který mu byla uložena pokuta ve výši 100.000,- Kč, nedopustil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal rozhodnutí správního orgánu v souladu s § 244 a násl. obč. soudního řádu a v jeho odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami, které stěžovatel v žalobě uplatnil. V něm také podrobně vyložil obsah ustanovení § 80 odst. 1, § 81 odst. 1 písm. a), § 83 odst. 1 i § 293 písm. a) a § 298 odst. 1 celního zákona, jakož i obsah skutečností, svědčících o celním deliktu, kterého se stěžovatel dopustil. Odůvodnění napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně je vyčerpávající a lze na ně v dalším zcela odkázat.
S ohledem na výše uvedené, na obsah § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle něhož senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-491/02-02)