# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 402/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 402/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.402.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: správní soudnictví, daň/základ
- Dotčené předpisy: 337/1992 Sb., § 31 odst.9; 99/1963 Sb., § 250f odst.1 písm.a, § 250j

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2000, č. j. 28 Ca 100/99-40, odůvodnila ústavní stížnost tím, že podle jejího přesvědčení označený soud porušil práva, zaručená čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, nesprávně hodnotil a aplikoval § 31 odst. 8 písm. c) a § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a vydal rozhodnutí, které považuje za nepřezkoumatelné. Uvedla, že s ohledem na znění § 31 odst. 8 písm. c) citovaného zákona bylo na správci daně, aby prokázal nedostatky v jejím účetnictví, ten však důkazní břemeno v tomto směru neunesl, a proto jí doměřil daň z příjmu fyzických osob za rok 1993 nedůvodně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 100/99 a jeho rozsudku ze dne 19. května 2000 zásah do práv, jichž se navrhovatelka v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu - Finančního ředitelství v Praze ze dne 29. září 1998, č. j. 4057/110/1998, v souladu s § 249 odst. 2 občanského soudního řádu, tj. v mezích daných žalobními důvody a s nimi se ve svém vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku vypořádal. S rozhodnutím Městského soudu v Praze v předmětné věci, s výkladem a aplikací § 31 odst. 8 písm. c) a § 31 odst. 9 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se Ústavní soud ztotožňuje, a proto lze na obsah jeho odůvodnění odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, a proto dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-402/2000-2000)