# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 398/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 398/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.398.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 8. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
- Klíčová slova: banka/bankovnictví
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11 odst.4; 87/1995 Sb., § 28 odst.3 písm.c, § 28b, § 28c, § 28d, § 28e, § 28f

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelka osobně podala dne 28. 6. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze dne 12. 7. 2000, kterým bylo rozhodnuto o opakovaném zavedení nucené správy ve spořitelním a úvěrním družstvu D. Podle názoru navrhovatelky, která je členem této družstevní záložny, bylo napadeným rozhodnutím porušeno její základní právo disponovat s finančními prostředky uloženými v této záložně. Žádala proto, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil. Současně navrhovatelka žádala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rovněž ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) a § 28b, 28c, 28d, 28e a 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

V předmětné věci je napadeno rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, které bylo vydáno ve správním řízení, jehož účastníkem bylo spořitelní a úvěrní družstvo D., nikoliv navrhovatelka jako členka družstevní záložny.

Vzhledem k této skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

K návrhu na zrušení ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) a § 28b, 28c, 28d, 28e a 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu], musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu § 74 tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost odmítnuta pro podání osobou zjevně neoprávněnou a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu (§ 64 odst. 1 a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2001

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-398/01-01)