# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 370/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 370/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:3.US.370.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 3. 2009
- Datum zveřejnění: 7. 4. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: žaloba/pro zmatečnost, řízení/zastavení, zpětvzetí návrhu
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 96, § 229

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost, podané žalobcem 28. 12. 2006. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy svým postupem porušily práva, zaručená mu ustanoveními čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když v podané žalobě pro zmatečnost bylo uvedeno vše podrobně a srozumitelně a v podstatě neví, co soudy v ní postrádaly. Poukázal i na řadu dalších rozhodnutí, ve kterých soudy nepostupovaly správně, podle jeho názoru až absurdně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2008 č. j. 11 Co 332/2008-82 bylo zjištěno, že tento odvolací soud důvodně potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008 č. j. 19 C 53/2007-70, jímž bylo zastaveno řízení pro zpětvzetí návrhu žalobcem, nyní stěžovatelem, když ten v podání ze dne 22. 7. 2008 výslovně uvedl, že bere v plném rozsahu zpět žalobu pro zmatečnost usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2006 č. j. 12 Co 286/2006-180 a současně žádá o vrácení soudního poplatku. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí, s poukazem na projev vůle žalobce a na § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu, vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč postup soudu I. stupně byl správný a jeho výrok o zastavení řízení tedy potvrzen.

Pro uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl a proto bylo návrhu rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Nutno dodat, že pro odmítnutí ústavní stížnosti (vymezené v závěrečném návrhu na č. l. 3) pro její zjevnou neopodstatněnost nebyl již stěžovatel prostřednictvím právního zástupce vyzýván k odstranění chyb a nepřesností samotného návrhu - v němž je na první straně uvedeno, že se ústavní stížnost podává proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 12. 2008 sp. zn. 19 C 49/2007, v závěru návrhu (na č. l. 3) se pak stěžovatel domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2008 č. j. 11 Co 332/2008-82 "spolu s rozhodnutími na něj obsahově navazujícími". Z citovaného usnesení Vrchního soudu vyplývá, že ten se dne 28. 11. 2008 zabýval odvoláním žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008 č. j. 19 C 53/2007-70. Nelze také přehlédnout, že k ústavní stížnosti stěžovatel doložil usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 19 C 49/2007-33 ze dne 12. 11. 2007, z jehož obsahu je zřejmé, že jím byl žalobce vyzván k opravě a doplnění podání ze dne 9. 9. 2007; pokud jde o plnou moc právního zástupce k předmětné ústavní stížnosti připojenou, ta obsahuje zmocnění advokáta k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem ve věci, týkající se rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 12. 2008 č. j. 19 C 49/2007-99. Tato zjevná pochybení však nebyla překážkou pro rozhodnutí o návrhu vymezeném na č. l. 3 podání.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-370/09-1)