# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 3601/19

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 3601/19
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:3.US.3601.19.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 6. 2020
- Datum zveřejnění: 27. 7. 2020

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Návrh stěžovatele trpí formálními i obsahovými nedostatky. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 5. 6. 2020 vyzval k odstranění vad jeho podání. Z důvodu, že stěžovatel nebyl při doručování uvedené výzvy zastižen, byla písemnost nejdříve uložena k vyzvednutí a následně jako nevyzvednutá vrácena zpět Ústavnímu soudu. Ústavní soud k dalšímu doručování výzvy k odstranění vad nepřistoupil, neboť zjistil, že se stěžovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již v minulosti vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (srov. například sp. zn.
IV. ÚS 2596/18 či sp. zn. IV. ÚS 2134/18). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ostatně tímto způsobem již Ústavní soud postupoval ve věci tohoto konkrétního navrhovatele již dříve (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 989/19 ze dne 28. 3. 2019 nebo usnesení sp. zn.
II. ÚS 2062/19 ze dne 10. 7. 2019).

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-3601/19-1)