# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 351/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 351/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.351.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 9. 2005
- Datum zveřejnění: 18. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
- Klíčová slova: obnova řízení, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 278 odst.1, § 2 odst.5, § 2 odst.6; 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i jinak splňovala formální podmínky podle zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2005 (30 Nt 202/2005-41) a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2005 (3 To 71/2005) a tvrdil, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. června 2005 (3 To 71/2005) byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2005 (30 Nt 202/2005-41), jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí - stručně shrnuto - že odborný znalecký posudek vypracovaný dřívějšími znalci v porovnání s aktuálním znaleckým posudkem prim. MUDr. H. je naprosto odlišný, v důsledku čehož došlo k chybnému posouzení duševního stavu stěžovatele v původním řízení. Navrhl proto zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve věci posuzované ústavní stížnosti bylo podrobeno přezkumu řízení o povolení obnovy, v němž nebylo shledáno porušení stěžovatelem tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv a svobod.

Podle § 278 odst. 1 tr. ř. se obnova řízení povolí tehdy, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě, nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve, odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zjevném nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Uvedený výčet důvodů pro povolení obnovy je taxativní.

V této souvislosti lze v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci III. ÚS 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994) a že mu nepřísluší posuzovat, zda stěžovatelem navržené důkazy a tvrzené skutečnosti zakládají důvod pro povolení obnovy řízení za předpokladu, že v řízení o ní nebylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele; takovéto porušení však shledáno nebylo, neboť obecné soudy návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně projednaly, v odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, jakými úvahami se při rozhodování řídily a z jakých důvodů neshledaly tvrzení stěžovatele souladné s taxativně vymezenými podmínkami povolení obnovy řízení (§ 278 odst. 1 tr. ř.), z čehož je patrno, že ve věci posuzované ústavní stížnosti k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedošlo. Stížnostní soud (Vrchní soud v Olomouci) dospěl k závěru, že znalecké posudky nejsou v žádném rozporu, naopak závěry (nového) znalce MUDr. H. potvrzují zjištění učiněná znalci MUDr. H. D., PhDr. I. S. a MUDr. K. S. v původním řízení, nešlo tedy o nové skutečnosti, které by odůvodnily povolit obnovu řízení.

Z výše rozvedených důvodů byl návrh na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů posouzen jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a jako takový odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-351/05-05)