# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 3369/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 3369/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:3.US.3369.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 1. 2010
- Datum zveřejnění: 10. 2. 2010
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: výkon rozhodnutí/náklady řízení, exekuční příkaz, podání
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 120/2001 Sb., § 88 odst.3, § 52 odst.1; 99/1963 Sb., § 209, § 43

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.

Tímto rozhodnutím, jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojených příloh (příkazu Exekutorského úřadu Praha 6 k úhradě nákladů exekuce ze dne 28. 7. 2009, námitek stěžovatele proti uvedenému příkazu ze dne 24. 8. 2009 a obsahu napadeného usnesení ze dne 20. 10. 2009) byly zamítnuty námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 21. 7. 2009 č. j. 025 EX 10920/08-45, jímž byly určeny náklady exekuce a náklady oprávněného v daném exekučním řízení, v němž má stěžovatel postavení povinného.

V důvodech ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), které spatřuje v tom, že soud zamítl -nikoliv odmítl - jeho blanketní námitky podané proti příkazu exekutora, aniž postupoval v souladu ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s § 209 a 43 o. s. ř. Nevyzval totiž stěžovatele k odstranění vad uvedeného podání, které neobsahovalo obecné náležitosti tohoto procesního úkonu, resp. neobsahovalo důvod nesouhlasu s příkazem, přičemž tak neučinil předtím ani exekutor. Soud tak významným způsobem stěžovateli upřel právo na soudní ochranu v námitkovém řízení, jež je dle zákona jednoinstanční, a nápravu nelze provést cestou řádného opravného prostředku, který zákon nepřipouští, přičemž bylo-li by ze strany soudu postupováno v souladu se zákonem, bylo by lze námitky odmítnout (nikoliv zamítnout) až tehdy, nebyly-li by jejich vady odstraněny ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad podání.

Po té, co se seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí a shora označených příloh, Ústavní soud posoudil stížnost jako neopodstatněnou.

Z obsahu námitek stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, podaných prostřednictvím jeho právního zástupce, je patrno, že jde o námitky podané blanketní formou, avšak prostřednictvím právního zástupce, který v nich současně avizuje, že je odůvodní dodatečně. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel, resp. jeho právní zástupce si byl vědom nedostatku, resp. vady toho podání spočívající v neuvedení důvodu námitek, a proto sám dal najevo, že tento nedostatek dodatečně odstraní. Za uvedeného stavu tak nebyl důvod pro jeho poučení a postup podle shora označených procesních ustanovení. Pokud exekuční soud následně jeho, takto podaným, námitkám nevyhověl - byť se tak stalo nesprávnou formou - neshledal Ústavní soud v tomto postupu porušení práva na soudní ochranu a důvod pro svůj zásah. Proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-3369/09-1)