# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 3249/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 3249/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:3.US.3249.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 12. 2010
- Datum zveřejnění: 5. 1. 2011
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 237 odst.1 písm.a

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozsudku soudu II. stupně, jímž bylo změněno rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově č. j. 3 C 4/2005-114 ze dne 9. 9. 2008 tak, že se žaloba žalobců na zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím zamítá. Uvedla, že soud I. stupně vyhověl návrhu, kterým se společně s F. Z. domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit jim uplatněných 50.000,- Kč s příslušenstvím a s náklady řízení. Krajský soud v Brně však vyhověl odvolání žalovaného, rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl, změnil také v neprospěch žalobců výrok o nákladech řízení. Uvedla důvody, pro něž rozsudek soudu II. stupně považuje za nesprávný, dle jejího přesvědčení stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 a s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a navrhla vydání nálezu, kterým se proto zrušuje.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti a výše označeného rozsudku Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že odvolací soud v řízení o 50.000,- Kč změnil rozsudek soudu I. stupně (který žalobě vyhověl) a to tak, že ve věci samé žalobu zamítl a žalobce zavázal společně a nerozdílně k úhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žalovanému. Výrok o úhradě nákladů státu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. Z obsahu rozsudku je nepochybné, že jde o rozhodnutí, proti němuž je podle § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu přípustné dovolání, o čemž byli také účastníci odvolacím soudem poučeni.

Pro tato zjištění nutno konstatovat, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu, nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého tvrzeného práva - proti rozsudku, jímž byl změněn výrok soudu I. stupně ve věci samé nepodala dovolání. Pokud jde o povinnost týkající se úhrady nákladů státu, o ní rozhodne znovu soud I. stupně, v případě opětovného odvolání soud II. stupně, takže i v tomto rozsahu jde o nevyčerpání procesních prostředků, jež jsou stěžovatelce zákonem k ochraně práv dosud dány.

S ohledem na uvedené byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-3249/10-1)