# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 32/94

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 32/94
- ECLI: ECLI:CZ:US:1994:3.US.32.94
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 4. 1994
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností brojí navrhovatelé proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který tímto rozsudkem potvrdil rozhodnutí O.Ú. v J., a dovozují, že krajský soud, který rozhodnutí správního orgánu přezkoumával, pochybil v právních závěrech, zejména potud, pokud nepřisvědčil jejich námitkám, dle nichž mezi účastníky řízení před obecnými soudy sporná nemovitost, resp. vlastnictví k ní nepřešlo na stěžovatele ve smyslu dohady, uzavřené mezi navrhovateli a dnes již zesnulou paní H.J. v březnu 1946, a aniž by blíže či podrobněji rozvedli, v čem se rozhodnutím obecného soudu cítí zkráceni či ohroženi ve svých základních právech či svobodách,
zaručených jim ústavním zákonem (§ 72 odst. 1 lit a) zák. č. 182/93 Sb.), navrhují, aby Ústavní soud ČR rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu, vydané v jejich věci, "zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení".

Ze spisů Krajského soudu v Hradci Králové (sp. zn. 13 Ca 231/93) Ústavní soud zjistil, že v podstatě totožné argumenty, jimiž ústavní stížnost operuje v řízení před Ústavním soudem, uplatnili navrhovatelé již v řízení před krajským soudem, a že krajský soud ve svém rozhodnutí rozsudku z 7. prosince 1993 se těmito námitkami zabýval a v odůvodnění svého rozhodnutí také vyvodil proč a na základě jakých úvah se s nimi neztotožňuje.

Již dříve Ústavní soud vyložil (viz nález ve věci III. ÚS 23/93), že se necítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, že není vrcholem jejich soustavy (čl. 81, č1. 90 úst. zák. č. 1/93 Sb.), a že již z tohoto důvodu na sebe nemůže atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, jestliže tyto soudy v této své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 83 úst. zák. č. 1/93 Sb.).

Protože ústavní stížnost ani netvrdí, že by navrhovatelé v řízení před obecným soudem, resp. v řízení, které mu předcházelo, byli zkráceni ve svých ústavně zaručených právech (čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod), zejména tedy ve svém právu na soudní a jinou právní ochranu, s ohledem na to, co bylo vyloženo již dříve, nezbylo než jejich ústavní stížnost pokládat za zjevně neopodstatněnou (§ 43 odst. 1 lit. c) zák. č. 182/93 Sb.), a jako takovou ji mimo ústní jednání o d m í t n o u t .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. 4. 1994

JUDr. Vlastimil Ševčík
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-32/94-94)