# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 310/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 310/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.310.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 2. 11. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na právní pomoc a tlumočníka
- Klíčová slova: advokát/ustanovený
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 36 odst.1 písm.a; 2/1993 Sb., čl. 37 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá .

## Odůvodnění

Navrhovatel v ústavní stížnosti, směřující proti postupu Městského soudu v Brně, který stěžovateli obviněnému ze spáchání trestného činu ustanovil obhájce, odůvodnil tím, že podle jeho přesvědčení ustanovením obhájkyní JUDr. P.S. v trestní věci vedené proti stěžovateli pod sp. zn. 3 T 121/2001 byla porušena práva, zaručená čl. 6 odst. 1, 3, písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na to, že jmenovaná advokátka mu byla ustanovena i ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 52/2001 a v této souvislosti i na § 30 odst. 3 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 8/1998.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
V postupu Městského soudu v Brně, který dne 20. března 2001 ustanovil podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu obhájce stěžovateli obviněnému ze spáchání trestného činu, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl - stěžovateli byl zajištěn obhájce a tedy i zachováno právo na právní pomoc, zaručené čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V samotné skutečnosti, že stejný obhájce byl stěžovateli ustanoven i v jiném trestním řízení vedeném proti němu, či v tvrzení, že soud nepostupoval při výběru obhájce dle kritérií, obsažených v § 30 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 8/1998, nelze spatřovat porušení práv stěžovatele - ten ani nepodal žádost, v níž by z důležitých důvodů žádal zproštění povinnosti ustanoveného obhájce jej obhajovat (§ 40 tr. řádu).

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-310/01-01)