# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 29/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 29/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.29.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 3. 2005
- Datum zveřejnění: 17. 12. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 37 odst.3, čl. 11; 229/1991 Sb., § 9

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 17. 1. 2005 napadla stěžovatelka v záhlaví označené rozhodnutí, jímž bylo podle § 9 odst. 1 a 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, že stěžovatelka není vlastnicí nemovitostí, specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí, jež se nacházejí v k. ú. Panenská Hůrka, neboť nesplňuje podmínky § 6 odst. 1 cit. zákona. Stěžovatelka má za to, že tím byl porušen čl. 11 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přitom dospěl k závěru, že ústavní stížnost není dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přípustná.

Dle posledně citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Vzhledem k ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je třeba za takový prostředek považovat řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek (vyjma návrhu na obnovu řízení) a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. K tomu je třeba doplnit, že pod pojmem "vyčerpat" nutno rozumět nejen podání příslušného procesního prostředku, ale i rozhodnutí ze strany příslušného orgánu veřejné moci o něm.

V daném případě je třeba za takový procesní prostředek považovat - v prvé řadě - žalobu podanou podle § 244 a násl. o. s. ř., o čemž byla stěžovatelka poučena v napadaném rozhodnutí, a tuto žalobu ostatně, jak patrno z příloh ústavní stížnosti, podala.

Z tohoto důvodu byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-29/05-05)