# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2880/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2880/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:3.US.2880.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 1. 2010
- Datum zveřejnění: 20. 1. 2010

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se s poukazem na tvrzené porušení svých ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhal vydání nálezu, jímž by Ústavní soud Krajskému soudu v Ústí nad Labem zakázal pokračovat v porušování ústavně zaručeného práva na soudní ochranu ve věci sp. zn. 6 To 477/2009.

V předmětné záležitosti rozhodl označený soud o stížnostech navrhovatele usneseními ze dne 12. října 2009 č. j. 6 To 477/2009-104 a č. j. 6 To 477/2009-107. Své námitky, uplatněné v ústavní stížnosti, navrhovatel vznesl vůči těmto rozhodnutím, jakož i usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 6. května 2009 č. j. 2 Nt 1852/2007-90 a č. j. 2 Nt 1852/2007-92, jejich vydání předcházejícím.

Dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není příslušný.

S ohledem na návrhové žádání navrhovatele (jím předestřený petit), je z hlediska kompetenčního stran jeho návrhu pro Ústavní soud určující ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) a b) citovaného zákona, dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Domáhá-li se ovšem navrhovatel, zastoupený profesionálním právním zástupcem, vydání nálezu, jímž by Ústavní soud rozhodl v intencích jeho návrhu, je nutno konstatovat, že v daném případě se jedná (obsahově) o takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat, tj. k vydání jemu korespondujícího rozhodnutí, jak vyplývá z citovaného ustanovení, není (brojí-li navrhovatel proti rozhodnutím) oprávněn.

Za této situace Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, jako návrh, k jehož projednání není příslušný, usnesením odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2880/09-1)