# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 281/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 281/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:3.US.281.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 9. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků; základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
- Klíčová slova: celní záruka
- Dotčené předpisy: 13/1993 Sb., § 256

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel podal ústavní stížnost proti výše citovaným rozhodnutím s tím, že je považuje za rozhodnutí, vydaná v rozporu s čl. 2 a 4 a že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených čl. 11 a 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na znění záruční listiny ze dne 25. června 1996, na základě které poskytl ve prospěch Celního úřadu Písek záruku "až na nejvyšší částku 2.000.000,- Kč", na výklad jejího obsahu a aplikaci příslušných celních předpisů celními úřady a Krajským soudem v Českých Budějovicích. Sám setrval na stanovisku, že tzv. globální záruka se netýká každého jednotlivého celního dluhu, nýbrž vede k zajištění celkově vzniklého celního dluhu konkrétního povinného deklaranta. Pro uvedené navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem napadená rozhodnutí zrušil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Ca 381/98-29, ze dne 17. března 1999, nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává. Soud se v rozhodnutí a jeho odůvodnění vypořádal se všemi námitkami navrhovatele, vznesenými proti rozhodnutím celních úřadů, pojem "globální zajištění celního dluhu" vyložil v souladu s § 256 celního zákona ve znění před novelou, provedenou zák. č. 113/1997 Sb., jakož i s § 256 písm. a) celního zákona, ve znění po uvedené novele, a to i se zřetelem na vyhl. č. 92/1993 Sb., ve znění platném ke dni vystavení předmětné globální záruky (25. června 1996), i na vyhl. č. 135/1998 Sb. Z tohoto důvodu byl návrh, směřující proti rozsudku, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. března 1999 rozhodl o žalobě stěžovatele - jako o posledním prostředku, který mu zákon k ochraně práv v předmětné věci poskytuje, shledán zjevně neopodstatněným. Stížnost proti rozhodnutím celních úřadů je s ohledem na znění § 72 odst. 2 zák. o Ústavním soudu stížností nepřípustnou. Pro výše uvedené byl návrh, v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) a odst. l písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-281/99-99)