# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2801/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2801/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:3.US.2801.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 11. 2010
- Datum zveřejnění: 10. 12. 2010
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 150, § 142 odst.1, § 149 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelé navrhli prostřednictvím ústavní stížnosti zrušení výroků o nákladech řízení výše označeného rozsudku a odůvodnili ji tím, že se rozhodnutím, které je zavazuje uhradit náklady řízení žalované, vzniklé jak před soudem I. stupně, tak i před odvolacím soudem, cítí dotčeni v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedli, že se žalobou domáhali nahrazení projevu vůle žalované, a to na základě smlouvy o smlouvě budoucí, jak byla mezi účastníky uzavřena ohledně převodu spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Zatímco oni svůj závazek zaplatit za žalovanou 2/3 ceny za předmětný podíl, kterou po ní požadoval prodávající, tj. Městská část Praha 4, splnili, žalovaná svou povinnost nesplnila a kupní smlouvu s nimi neuzavřela. Jednání žalobkyně mělo být považováno za chování v rozporu s dobrými mravy, přesto ji soudy zvýhodnily tím, že ji v řízení ustanovily právního zástupce, aniž by na její straně k tomu byly splněny předpoklady, tj. aniž by splňovala podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků - žalovaná nemá vyživovací povinnosti, je spoluvlastnicí nemovitosti a pobírá důchod. Proto nesouhlasí s výroky o nákladech řízení, k jejichž úhradě je soud zavázal.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a) § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010 sp. zn. 25 Co 60/2010 zásah do práv, kterých se stěžovatelé v ústavní stížnosti směřující proti jeho výrokům o nákladech řízení dovolávají, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud ve věci samé rozsudek soudu I. stupně potvrdil (o zamítnutí žaloby, jíž se žalobci, nyní stěžovatelé, domáhali nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu části spoluvlastnického podílu k označeným nemovitostem) a rozhodl o nákladech řízení vzniklých před soudem I. stupně tak, že jejich výpočet pouze změnil, když uložení povinnosti žalobcům k jejich úhradě České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 4 bylo v souladu s § 142 odst. 1 a s § 149 odst. 2 občanského soudního řádu, tj. s ohledem na plný úspěch žalované ve věci samé, a na to, že ji byl v řízení ustanoven zástupcem advokát, kterému náhradu poskytl či poskytne stát prostřednictvím soudu I. stupně. O nákladech odvolacího řízení, ve kterém žalobci nebyli rovněž úspěšní, bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 149 odst. 2 občanského soudního řádu. Odvolací soud se v odůvodnění svého rozsudku s námitkou žalobců týkající se nákladů řízení vypořádal a lze dodat, že na jím učiněném závěru nemohlo nic změnit ani to, zda žalované byl či nebyl důvodně soudem ustanoven advokát - náklady vzniklé s jejím právním zastoupením byli žalobci zavázáni zaplatit na účet státu a nikoliv na účet advokáta, jak by tomu bylo v případě, že by si žalovaná právního zástupce sama zvolila.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2801/10-1)