# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2626/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2626/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:3.US.2626.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 1. 2008
- Datum zveřejnění: 5. 2. 2008
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, jež byla posléze uvedena do souladu s požadavky zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o Ústavním soudu), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto v jeho trestní věci.

Z ústavní stížnosti (a připojených listin) se podává, že stěžovatel podal dne 5. 3. 2007 dovolání, o kterém ve smyslu §265d odst. 2 tr. řádu Nejvyšší soud nerozhodl (za dovolání je nepovažoval), neboť nebylo podáno prostřednictvím obhájce. O tom stěžovatele informoval sdělením ze dne 3. 4. 2007.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Požadavek vyčerpat všechny procesní prostředky ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu není splněn toliko tehdy, když přípustný opravný prostředek stěžovatel vůbec nevyužil, nýbrž logicky i v případě, že tak sice učinil, nikoli však "řádně" (ve smyslu splnění stanovených procesních podmínek pro jeho podání), a tím způsobil, že nemohl být projednán věcně.

Taková situace nastala v dané věci, jestliže s ohledem na povahu námitek obsažených v ústavní stížnosti bylo právě dovolání posledním procesním prostředkem, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval (srov. dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. b) a d) tr. řádu). Za "řádné" vyčerpání tohoto opravného prostředku nelze totiž považovat, muselo-li s ním být naloženo podle § 265d odst. 2 tr. řádu, a nemohl proto být podroben věcnému posouzení.

Z uvedených důvodů - konformně názorům vyjádřeným v obdobných věcech (kupříkladu v usneseních Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 368/05, III. ÚS 673/05, III. ÚS 378/05) - dospěl Ústavní soud i zde k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.

Ústavní soud se nezabýval stěžovatelovým tvrzením, že nebylo v jeho silách zajistit si v zákonem stanovené lhůtě právní zastoupení pro dovolací řízení, jelikož postup Nejvyššího soudu § 265d odst. 2 tr. řádu [event. coby tzv. jiný zásah podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavního soudu] předmětem své ústavní stížnosti neučinil; i kdyby se tak stalo, bylo by nutno jeho návrh (se zřetelem k ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavního soudu) považovat za opožděný, jestliže ústavní stížnost byla podána až 7. 10. 2007.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2626/07-1)