# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2590/09 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: III.ÚS 2590/09 - ECLI: ECLI:CZ:US:2009:3.US.2590.09.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 22. 10. 2009 - Datum zveřejnění: 3. 11. 2009 - Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně - Klíčová slova: předběžná otázka, byt/výpověď, právní úkon/neplatný, žaloba/na vyklizení, byt/vyklizení - Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 39, § 711 odst.3, § 711 odst.2 písm.b; 99/1963 Sb., § 135 odst.3 ## Výrok Ústavní stížnost se odmítá. ## Odůvodnění I. Stěžovatelé v ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 5. 10. 2009, napadají oba, v záhlaví usnesení označené rozsudky, které podle jejich názoru porušily jejich ústavně zaručená základní práva a svobody ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť se tyto soudy v rámci pravomocně skončeného řízení nezabývaly řešením předběžné otázky platnosti či neplatnosti výpovědi z nájmu bytu ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), přičemž právě posouzení platnosti tohoto právního úkonu bylo prý v předmětné věci zásadní. Město Písek jako žalobce se žalobou domáhal proti žalovaným vyklizení bytu, jehož je vlastníkem. Právním důvodem žaloby byla výpověď z nájmu bytu, kterou stěžovatelé obdrželi v lednu a v březnu 2008. Stěžovatelé v ústavní stížnosti tvrdí, že nesouhlasí se závěry obou obecných soudů, které žalobě vyhověly, a zdůrazňují, že v řízení, v němž je rozhodováno o uložení povinnosti vyklidit byt, tedy o zbavení jedné ze základních životních potřeb, je vždy nejprve nezbytné vyřešit jako předběžnou otázku platnost či neplatnost výpovědi z nájmu bytu. V této souvislosti stěžovatelé poukazují na to, že se žalobou v jiném samostatném řízení domáhali určení neplatnosti této výpovědi, neboť dlužné nájemné bylo uhrazeno již v době před jejím doručením, takže prý "zákonný důvod pro její doručení stěžovatelům odpadl". Na základě tohoto svého názoru stěžovatelé dovozují, že výpověď z nájmu bytu ze dne 11. 1. 2008 je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatným právním úkonem, který od počátku nemohl založit jakékoli právní účinky. II. Z připojených listin se zjišťuje, že Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 23. 2. 2009 č. j. 8 C 115/2008-31 žalobě Města Písek proti stěžovatelům (v dřívějším řízení v procesním postavení žalovaných) o vyklizení bytu vyhověl a uložil stěžovatelům povinnost vyklidit byt č. 1 I. kategorie v I. poschodí domu čp. 380 na ulici Třebízského v Písku o velikosti 4+1, a to do 15 dnů od zajištění přístřeší (výrok I.). Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že výpověď byla dána stěžovatelům podle ustanovení § 711 odst. 2 písm. b) OZ z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, neboť žalovaní neplatili nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce. Výpověď byla stěžovatelům doručena. Od této doby stěžovatelé užívali byt bez právního důvodu. Žalobu na určení neplatnosti výpovědi stěžovatelé nepodali včas, i když výpověď v tomto ohledu obsahovala řádné poučení podle § 711 odst. 3 OZ. Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací, a to rozsudkem ze dne 2. 7. 2009 č. j. 6 Co 1203/2009-63 (výrok I.). Odvolací soud po doplnění dokazování spisem Okresního soudu v Písku sp. zn. 7 C 34/2008 konstatoval, že ve věci sp. zn. 7 C 34/2008 (v níž se stěžovatelé žalobou domáhali vyslovení neplatnosti výpovědi) proběhlo již i odvolací řízení, přičemž Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. 7. 2009 č. j. 6 Co 1533/2009-54 potvrdil zamítavý rozsudek prvoinstančního soudu. Za zcela správná shledal odvolací soud jak skutková zjištění soudu prvního stupně, tak i právní názor z nich vyvozený, i když ne zcela přesně právně odůvodněný, neboť v řízení o uložení povinnosti vyklidit byt již soud nemůže přezkoumávat platnost výpovědi z hlediska označených výpovědních důvodů, jak to provedl soud prvního stupně. III. Ústavní soud po zvážení obsahu námitek stěžovatelů dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná. Ústavní soud v minulosti již mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (čl. 81, čl. 90 Ústavy). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny (čl. 83 Ústavy), nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Stěžovatelé v ústavní stížnosti polemizují s právními závěry obou obecných soudů a tvrdí, že obecné soudy porušily čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že v řízení o vyklizení předmětného bytu se tyto soudy měly jako předběžnou zabývat otázkou platnosti výpovědi. S tímto názorem nelze souhlasit. V řízení o vyklizení bytu se již soud otázkou platnosti výpovědi nezabývá; v projednávané věci to platí tím spíše, že tato otázka již byla soudem posouzena a bylo o ní pravomocně rozhodnuto v jiném řízení (sp. zn. 7 C 34/2008) vedeném stejnými soudy, které ostatně z výsledků řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu vycházely a zcela se s nimi ztotožnily (§ 135 odst. 3 o. s. ř.). Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy věnovaly dostatečnou pozornost posouzení těch aspektů, které byly nezbytné a rozhodné pro rozhodnutí ve věci, přičemž hodnocení zjištěných skutečností bylo provedeno v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. V závěrech obou obecných soudů nelze spatřovat ani svévoli ani extrémní rozpor mezi zjištěným skutkovým stavem a přijatými právními závěry ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu. Proto Ústavní soud nemohl souhlasit se stěžovateli v tom, že by ústavní stížností napadenými rozhodnutími došlo k porušení jejich práva ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2590/09-1)