# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 254/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 254/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.254.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 6. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na spravedlivou odměnu za práci; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: náhrada, promlčení
- Dotčené předpisy: 65/1965 Sb., § 61

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení soudy obou stupňů jednaly a rozhodovaly o něčem, co nebylo předmětem řízení, nerespektovaly zákonné procesní předpisy a odňaly mu tak možnost domáhat se spravedlivého procesu, čímž zasáhly do práv, zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na obsah v žalobě uplatněných nároků, na jejich změnu, na námitku promlčení, kterou vznesl a kterou soudy odmítly, jakož i na přiznání úroků z prodlení žalobci, který je v žalobě neuplatnil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí soudu II. stupně zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud se v rozsudku ze dne 16. ledna 2002 vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil konstatování, že tvrzený nárok, žalovaný z titulu neplatného zrušení pracovního poměru, byl uplatněn včas, a tedy námitka promlčení, vznesená žalovaným, je neopodstatněná. Stejně se vypořádal s námitkou, vztahující se k úrokům z prodlení, jejichž výši a dobu, za kterou žalobci na ně přiznal nárok, změnil v souladu s obsahem důkazů, učiněných v průběhu řízení. Na obsah odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze lze v dalším zcela odkázat.
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-254/02-02)